Sci-fi

Vzpoura a nepokoje na Marsu roku 2248. Pátrání po historii zapomenutého marťanského města v roce 2547 a konečně výprava za ledovými monumenty na Plutu v sedmadvacátém století. Co všechny tyto události spojuje?

Arthur Dent čtvrtky prostě nezvládá. Vždycky se něco podělá. 

Původně jsem měla v úmyslu zhodnotit přečtené pod recenzí redakční kolegyně, ale vzhledem k mému rozbujelému vyjadřování, jsem zvolila tuto obsáhlejší cestu.

Kam utéct před dystopickou realitou obludného byrokratického mutanta, který vyrostl z trosek těla původní Evropské unie? Virtuální realita vás přivítá s otevřenou posilovací kombinézou a přijme vás do své chladivé gelové náruče. Neexistuje svět, jaký by pro vás elektroničtí mágové neuměli vytvořit a je jen na vás, jestli se vám podaří prostřílet či prochytračit až na božskou úroveň.

451 stupňů Fahrenheita je teplota, při které se papír vznítí a hoří. Guy Montag hořící papír vidí každý den, je totiž požárníkem a jeho úkol je jasný. Pálit knihy.

Doba plyne a jak mladá generace čtenářů young adult odrůstá svým prvním písmenkovým střevíčkům, plynule přechází na tlustospisy G. R. R. Martina a dalších zvučných jmen zejména z oblasti anglicky psané fantasy. Čeští autoři se v jejich očích těší pověsti ušmudlaných Popolušek odsouzených k věčnému přebírání luštěnin a konverzaci s opeřenci pochybné pověsti. Teď však přichází kmotřička víla, otvírá šperkovnici… a namísto tří oříšků se ukazují Klenoty české fantasy.

Pachatel se vrací na místo činu a spisovatel do nakladatelství, kde už mu nějaké to dílo vydali. Srdce ledu je v pořadí již třetí sbírka, která Davidu Šenkovi u Epochy vyšla. Najdete v ní deset povídek, všechny jsou nefalšovaně sci-fi a všechny jsou zajímavé. Některé více, některé méně. A našly se i takové, u kterých bych se docela ráda dozvěděla, jak to bylo dál.