RECENZE: Virtuální vrazi Jany Rečkové podruhé

Článek od: Lucie Koucká - 03.09.2015

Původně jsem měla v úmyslu zhodnotit přečtené pod recenzí redakční kolegyně, ale vzhledem k mému rozbujelému vyjadřování, jsem zvolila tuto obsáhlejší cestu.

Virtuální vrazi je tragický příběh jedné rodiny, která má tu smůlu, že žije v totalitním režimu budoucnosti. Ve společnosti, kde jen malý krůček dělí perspektivního občana od neperspektivního, kterého je zakázáno léčit a tím zatěžovat státní kasu. Cestování nepřichází v úvahu, Evropa je sešněrovaná zákazy a připomíná naši totalitní minulost, ovšem trochu hrubšího ražení. Zřízení, ve kterém jedinec neznamená nic. Komunistické ideály dovedeny ad absurdum. Virtuální realita se stává jedinou možnou formou úniku. A jak už bývá zvykem, totalitní vládci nemají rádi, když jim kdokoli uniká.

Jana Rečková předkládá čtenáři příběh jako z klasické pohádky o třech bratrech. Ano, i zde jde o toho nejmladšího. Robert, Albert a Tajn Gezovi jsou schopní tvůrci virtuálních světů. Hlavního hrdinu, nejmladšího Tajna, poznáváme nejdříve jako malého chlapce a možná právě proto není těžké si k tomuto sympatickému hrdinovi vytvořit úzký vztah. Malý velký Gez umí okouzlit nejen dámy, jeho vůdcovské charisma a superschopnosti okouzlí každého. Jeho ruce umí měnit realitu, kouzlí s kódy a nejen s nimi. Začíná krvavá, přesto poetická pohádka s názvem: Když malý bráška přeroste velké bratry.

Příběh je plný zvratů a napětí, střídavě se ocitáme ve virtu a v reálu. Dramatičnosti a plasticitě vyprávění prospívají i skoky v čase, které jsou vždy označeny letopočtem v záhlaví kapitoly. Děj až do své poslední třetiny nemá chybu. Potom najednou jako by někdo lehce strčil do dominové kostky, všechno tak úžasně vystavěné se hroutí a sládne. Z dystopie se stává utopie. I když jsem byla Slívou varována (viz debata pod její recenzí), stejně mě zlom překvapil. Ovšem to je to jediné, co mě osobně nesedlo.

Virtuální vrahy mohu směle doporučit milovníkům sci-fi, fantasy a vlastně i pohádek. Žánry, stejně jako světy, se v knize prolínají. Autorka si neodepřela poetická jména a názvy, skvěle vystavěné fantastické světy plné magie, stejně jako realitu závislých hráčů, stavitelů a ničitelů. Fantazie Jany Rečkové nezná hranic, stejně jako virtuální realita – jak se ukazuje právě v této knize. Připomenu spisovatelčinu podobnou temnou vizi budoucnosti v povídce Pouti na hory z antologie Na konci apokalypsy. Světlé zítřky se už konaly, teď máme před sebou jen temnotu. Nebo přece jen světlo na konci tunelu není jen zbožné přání?

Jana Rečková: Virtuální vrazi
Nakladatelství: Epocha
Edice: Pevnost
Obálka: Karel Zeman
Rok vydání: 2015
Vazba: brožovaná
Počet stran: 280
Cena: vyšlo jako příloha Pevnosti 8/2015

Přidat komentář