RECENZE: Ben H. Winters, Poslední policajt

Každý z nás má nějaké sny. Někdo touží po exotice, jiný po jízdě v super rychlém autě. V tomto ohledu je Henry Palace poměrně skromný. Už od dětství se chce stát vyšetřujícím detektivem. To se mu splní v době, kdy „za svými sny“ odchází kdekdo. Po jediném roce služby získává místo, na které by za normálních okolností musel čekat dlouhé roky. Důvod jeho povýšení se jmenuje Maia. Je to asteroid, který dopadne na zemský povrch za šest měsíců. Poté začnou všechny ty věci, které tak dobře známe z postapokalyptických filmů. A vězte, že žádné „další“ řešení neexistuje. Přesně za půl roku se svět propadne do věčné tmy arktické zimy a lidstvo s tím neudělá ani ťuk.

Společnost to ví a pomalu se začíná připravovat na svůj poslední spánek. Zatím ještě chaos nevládne. Spíše klid před bouří. Většina podniků má zavřeno na „neurčito“, lidé vybírají účty a opouštějí svá zaměstnání, mobilní telefony ztrácí signál a počítače nahrazuje papír a tužka. Jediné, co ještě kvete, jsou kšefty s drogami.

Rozklad neminul ani policejní oddělení. Henry Palace není jen „poslední policajt“, který nechodí do služby zfetovaný a snaží se dělat svou práci dobře, ale skoro jako by byl i „posledním člověkem“, který netrpí všeobecnou depresí. Zatímco jeho kolegové propadají alkoholismu nebo hledají zoufalé řešení pod koly aut, on vyšetřuje vraždu pojišťováka, který se dle nasvědčujících okolností oběsil dlouhým černým páskem na WC jednoho z mála fungujících bister.  

A je to tu! Držíte v rukou preapokalyptickou „detektivku“ s trochu jiným hrdinou! Navíc čtivě napsanou (pochvala za překlad!).

Přestože je kniha psaná v přítomném čase a z pohledu hlavního hrdiny, může se zdát, že je nám Henry Palace vzdálený stejně, jako je Maia vzdálená Zemi. Ale stejně jako se Maia nebezpečně přibližuje zemskému povrchu, tak se nám s přibývajícími stránkami přibližuje samotný Henry.   

Náš detektiv je střízlík. Nepije, nekouří, nesouloží. Moc toho nenamluví a jeho nerozlučným přítelem jsou sešity po tatínkovi s deskami modrými jako drozdí vajíčka. Právě do nich si s mravenčí pílí poznamenává vše podstatné. Ze začátku se tomu budeme uculovat stejně, jako se tomu uculují Henryho marjánkou zkouření kolegové. Později nás to začne iritovat a nakonec… Nakonec, pokud dokážeme číst mezi řádky, celou jeho zdánlivou ignoraci existence asteroidu Maia pochopíme.  

V knize se objeví i další zajímavé postavy. Za zmínku stojí hlavně jeho sestra Nico, která je pravým opakem bratra a vnáší do jeho na oko spořádaného života pořádný vítr. A to je dobře, protože jinak by kniha vázla. Slabší místa najdeme hlavně ve druhé čtvrtině, kdy zvolna plynoucí děj nabírá doslova hlemýždích temp. To se naštěstí někde před půlkou změní a na čtenáře, který vytrval, čeká opravdu silné finále. A tím nemyslím dopad asteroidu. Kdepak, vážení, na to si budete muset ještě počkat! V prodeji je již volné pokračování „Čas se krátí“ a v zahraniční vyšel minulý rok závěr trilogie „World of Trouble“.

Můj verdikt: 70%

Poslední policajt

Autor: Ben H. Winters

Překlad: Miroslava Polová

Nakladatelství: Triton

Vazba: Brožovaná

Počet stran: 272

Rozměry: 110x168 mm

Rok vydání: 2015

Cena: 229 Kč