Dovolujeme si vás jménem Honzy Kovanice a redakce Sardenu pozvat na představení již třetího vydání jednoho z nejslavnějších českých science fiction Blackout. Kde a kdy se bude představení nové podoby Blackoutu konat a jak se vůbec stalo, že po druhém internetovém vydání měl nějaký nakladatel chuť vydat román v knižní podobě, se dozvíte v článku...
Tehdy mi bylo jedenáct a chodila jsem do šesté třídy základní školy. Ač mě nikdo nenutil, a konečné rozhodnutí bylo jen na mně, vstoupila jsem ve druhé třídě do přípravné organizace pro pionýry, která se jmenovala Jiskry. Slib jisker jsem skládala dodatečně, protože jsem si to rozmyslela v době, kdy už všichni ostatní v Jiskrách dávno byli, a slib měli tudíž složený.
/Zdá se mi, že se v naší redakci dostává v pravidelných intervalech na přetřes otázka rozdílu mezi texty napsanými autorkami a autory. Před dvěma lety jsme se v redakci pustili do hledání rozdílů nad nevinnou zmínkou ohledně madeiry. Kolegyněmi bylo nám chlapákům vysvětleno, že madeira je druh látky (Madeira (textil) – lehká plátěná látka s vyšívaným vzorem v téže barvě) a hned se strhla diskuze, že o tomhle může napsat jenom ženská.
Milí scifisti, ako ste si všimli, tohtoročné leto sa blíži ku koncu. Tí mladší už poctivo vysedávajú v laviciach, starší zas vybehávajú potvrdenia na zápis do vyššieho ročníka či s nostalgiou spomínajú v práci na krátku dovolenku. Dni sa budú skracovať, na nočné akcie si so sebou budem brať čím ďalej, tým hrubšiu bundu, a čoraz viac budem vysedávať v teple domova. Leto končí, jeseň začína... a tá sa ma opýta, čo som robil v lete. Pripravil som sa na temné obdobie roka poriadne?
Po více jak půlročním boji známe výsledky klání v druhé ročníku Soutěže recenzentů. Absolutním vítězem se stal Jan Nohovec (Topzine). Skokanem roku pak Jana Poláčková (Fantasya). Webem s nejúspěšnějšími recenzenty Fantasy Planet. Na výsledky se můžete podívat zde.
Redakční cyklus sloupků o knihách, která nás obohatily se nám rozšířil i mezi naše čtenáře. Nestyďte se a zašlete nám své tipy a zážitky s literaturou, která vás poznamenala, stejně jako naše čtenářka paní Jitka Prokšová...
Byla jednou jedna malá holčička, žádná veselá panenka s copánky a mašličkami, ale spíše zamyšlená samotářka, která utrousila sem tam nějaké slůvko, nicméně velmi zvídavá. Její rodiče ji okolo osmého věku vzali do letňáku na indiánku, a tak viděla Poklad na Stříbrném jezeře a Vinnetoua.
Svoji čtenářskou dráhu jsem jako mnozí začínal v knihovně svých rodičů, resp. v mém případě otčíma, který byl vášnivým hromaditelem všeho co zrovna "frčelo". (tenkrát se ještě neříkalo Free, Cool a IN.)
Těch knih, které mě ovlivnily, byly ovšem desítky a spíš stovky, ale jen některé jsem odhodlán povýšit pro účely tohoto článku, ze kterého by jinak vznikla až moc dlouhá esej.
Někdy dostanete nabídku, která se neodmítá. Třeba první možnost napsat velké téma o geecích v masovém časopisu a přitom z toho zase nevyjít jako banda trotlů. Podej nám pomocnou ruku a modli se!
Každá cesta má nějaký počátek. Některé začnou spontánně, jiné jsou výsledkem mnohaletých příprav a analýz. Moje cesta k fantastice začala díky televizi. Ono už je to deset let, co malý Štěpánek viděl na videokazetě Jacksonovo Společenstvo Prstenu. Svět Středozemě mě okamžitě uchvátil a byl jsem celý dychtivý, jak to celé dopadne. A pak přišel šok. Ono je to podle knížky! A když už se světem Pána Prstenů začít, tak rovnou od píky.