MEJLEM: 5 knih Jitky Prokšové

Článek od: Anonym - 18.07.2011

Jitka Prokšová, spisovatelka a doktorka fyziky na Západočeské universitě, vybírá pět knih, které ji zasáhly:

1) Peter Hoeg: Cit slečny Smilly pro sníh

Smrt malého chlapce Izaiáše zasáhne hlavní hrdinku Smillu Jaspersenovou.

Tato napůl Gróňanka, napůl Dánka je odbornicí na morfologii ledovců a má zvláštní smysl pro humor, vysokou inteligenci a hlavně cíl: dobrat se pravdy o příčině chlapcovy smrti, ať to stojí, co to stojí. Vědecké pozadí příběhu vyznívá pravdivě, ačkoli samotný sci–fi závěr pátrání mi přišel hodně nadsazený.

2) Juli Zeh: Temná energie

Téměř detektivní zápletka, přestože vrah je známý už na začátku. Vysokoškolský učitel fyziky odváží syna na skautský tábor. Během krátké zastávky u dálnice zmizí syn i auto a únosce požaduje místo peněz odstranění člověka. To vše jen kvůli špatně slyšenému slovu…

Jde o sofistikovaný model příběhu, využívající současných poznatků kvantové teorie, kdy jakýkoli pojem může být chápán z několika úhlů pohledu a může znamenat pro každého něco jiného.

3) Radka Denemarková: Kobold

Dvojromán zahrnuje dva příběhy v podobenství dvou živlů – ohně a vody. Jsou to příběhy lásky, samoty, odcizení a zla v nás i naší slabosti - a já obdivovala neskutečně krásnou formu: jazyk je volen tak, aby odlišnost obou živlů byla skutečně zřejmá.

Obdivovala jsem také to, jak Radka dokáže vytvořit patřičnou atmosféru.

4) Haruki Murakami: Konec světa & Hard-Boiled Wonderland

Speciální kódování počítačových dat – to je práce hlavního hrdiny. Dostává se do střetu se zdánlivě normální zakázkou a ještě netuší, že balancuje na okraji propasti.

Nadchlo mě toto podobenství o cestě do temnot, které se - za určitých podmínek - odkrývají v každém z nás.

5) Jan Balabán: Kudy šel anděl

K pravdivosti Balabánových příběhů není co dodat. Jsou pro mě pohlazením, obdivuji přesné pojmenování obyčejných pravd o životě člověka a mám potěšení z básnických obrazů i z přirovnání. Martin Vrána a jeho místy drsný pohled na lidskou zbědovanost kolem nás i v nás samých je skutečně jedinečným svědectvím minulých let.

 

Komentáře

Velmi zajímavé knihy, obzvlášt v kontextu s Vaším doktorátem s fyziky. Co bylo asi první, slepice, nebo vejce... zda-li Vás náhodné setkání s knihou přivedlo k dalšímu zájmu o fyziku, anebo fyzika zapříčinila cílený  výběr lliteratury:-)

Ostrou mysl i tužku všem, přeje M

Spíš bych řekla, že studium fyziky mi umožnilo tyto knihy lépe pochopit a mít radost z exaktnosti v nich, ale přesto nejvíce oceňuji krásu jazyka a styl (především u Murakamiho a Denemarkové).

Zdraví JP

Přidat komentář