Za vesnicí Dwernik se tyčí věž a v ní žije nesmrtelný čaroděj Drak, který si každých deset let z vesnice bere sedmnáctiletou dívku. O letošních žních výběr neočekávaně padne na Agnieszku, zdánlivě ničím zajímavou, ale neohroženou hrdinku, a ona se směle vydává čelit na první pohled děsivému čaroději s tváří mladíka… Když tohle vyplynulo z první kapitoly, nemálo jsem se zděsila.

Když se ztratí hledač, je to pěkně na houby. Zvlášť když hledal legendární Hladový meč, zbraň krále Ruthara. Komtesa Marie, vždy připravená na vzrušující dobrodružství, a její dopisní přítelkyně Marta, chrámová kněžka s neobyčejně bystrou myslí, jsou odhodlané přijít téhle záhadě na kloub.

Vesnice Zeď byla vždycky trochu zvláštní. Její obyvatelé se nikdy nevzrušovali z podivného vánku, při němž plameny najednou hoří modře nebo rudě. Ani z ještě podivnějších návštěvníků a pocestných mířících k průrvě ve zdi. Za tou zdí je totiž cosi tajného a přitom dobře známého, cosi, co voní po ostružinách, letním večeru a ohni. Je tam jiný svět.

Pamatujete na partu vesmírných cestovatelů z Poutníka, která mířila na malou, rozzlobenou planetu? Na hlavní hrdinku s rodinným problémem, sympatického kapitána, hyperaktivní techničku, na… opeřenou ještěrku? No, asi moc ne, že? A víte, že to vůbec nevadí?