LITERATURA: Magazín F&SF podzim/zima 2010

Nancy Kressová: Ve všech těch zářících hvězdách
Oficiální návštěva mimozemšťanů u nás. S obyčejnými lidmi se skoro nesetkají, bo se pohybují v samých oficialitách, až jeden se utrhne a zajde si do blízké kantýny, kde se děj povídky odehrává. Možná bychom si mohli všichni porozumět, kdyby jsme si vzájemně nebudovali bloky, nevycházeli jen z předsudků a názorů xenofobů a jim podobných. Docela příjemný začátek.

Carolyn Ives Gilmanová: Medaři
Dlouhý příběh o hledání vůdce včelařského společenstva, putování a výrobě vzácného medu. Když jsem přistoupil na autorčina pravidla, začetl jsem se do vzájemných vztahů zúčastněných postav. Potřebujeme rozvahu a zkušenosti starých i nadšení a energii mladých. Dobře popsané i když kulisa světa, kde se chvílemi zdálo, že neexistuje nic kromě včel a lidí kolem nich, mi moc neseděla.

Deborah J. Rossová: Cena za mlčení
Příběh se rozvíjel vcelku slibně, detektivně i akčně. Výprava za odhalením tajemství odmlčení se lidské kolonie na vzdálené planetě. Ovšem samotný závěr mi přišel hodně vykonstruovaný a smrt Šizuko zcela zbytečná.

Bradley Denton: Teritorium
Občanská válka ve Spojených státech a příběh jedné skupinky partyzánů v níž se nachází hlavní hrdina. Dobře popsaná absurdita války, kdy se lidé, kteří by si jinak u piva pokecali a v poklidu žili, zabíjejí kvůli vymyšlené hraniční čáře, která je územně dělí, a kvůli tomu, že jejich vůdcové vyznávají poněkud odlišné názory. Voják je jen člověk navlečený do uniformy se všemi svými plusy a mínusy. Nechyběl mi tu ani humor a lidskost. Velmi dobré čtení.

Frederic S. Durbin: Kořeniště
Krátká povídka o lidech žijících ve větrem pročesávaných korunách stromů. Nahoře jsou koruny stromů a vítr, dole kořeny a hniloba. Výraznějších stop ve mně povídka nezanechala.

Rand B. Lee: Lovci odměn
Akční povídka. Lovci odměn jdou za svou lidskou kořistí. Naturalismus a nechutný pach zmasakrované oběti. Dobré čtení, jen mi nějak chyběla výraznější pointa a důvod, proč to vše bylo napsáno.

Jeffrey Ford: Medový uzel
Několik příběhů zamotaných do jednoho medového uzlu. Prolínala se tu minulost i současnost a jednotlivé nitky se vzájemně dotýkaly. Přečetl jsem si to dvakrát a ač jsem možná uzel zcela nerozpletl, vetšina útržků se spojila v jeden celek a příběh ve mně zanechal velice dobrý dojem.

Albert E. Cowdrey: Ztracený ráj
Vzpomínky plukovníka Kohna na své mládí a první velkou akci související se záchranou kolonistů na odlehlé planetě. Kvalit Kmenů z Běly to nedosahuje, Kohnovy příběhy se svým (vy)zněním podobají, ale i proto si je docela rád čtu a nejsem zklamán.

James Tiptree, Jr.: O mládenci, který doplul na věčnost
Obecně mi dílo Alice Shledonové k srdci moc nepřirostlo, nicméně tahle povídka mne zaujala. Po úvodu se starcem a mořem přejdeme ke vzpomínkám na mládence, který doplul na věčnost. Nijak překvapující závěr, ale velice příjemně čtivé dílo.

Alexandra Duncanová: Nepříjemná záležitost
Zajímavý popis posady na jedné vesmírné stanici, kam na návštěvu přichází dcera svého zesnulého otce. Docela dobré vykreslení emocí a vztahů, ale opět mne dílo samo o sobě nijak nezaujalo.

Tom Reamy: Lehkonohá Sue ze San Diega
Příběh venkovana ve městě. Velmi pěkné vylíčení charakterů i emocí, a to třeba jen za pomoci gest postav a náznaků v chování. Konec se mi moc nelíbil, i když uznávám, že s koncem ve stylu "and they lived happily ever after" bych nebyl spokojen vůbec. A pokud by tam nebyla přítomna ta špetka fantastiky, tak bych si to v Magazínu asi jen těžko přečetl a to by byla škoda, bo se mi povídka líbila.

Ray Vukcevich: Chabá útěcha
Rozhovor ne-ledničky s ne-operátorem. Telefonický Turingův test. Nic víc. Nic míň. Možná jsme trochu nahlédli do nepříliš příjemné budoucnosti. Jinak mne dílo nikterak neoslovilo.

Alex Irvine: Dračí zuby
Trochu zamotaný, nestandardní, zdánlivě neukončený příběh o putování za likvidací draka. Zajímavé charaktery, zajímavý děj. Přečetl jsem si znovu Čarodějovu šestku a na obě dílka jsem se pak podíval v novém světle. Jedno druhému přidává hodnotu, ačkoliv se mi stále zdají ne zcela dotažené.

Terry Bisson: Soukromé očko
Pěkná tečka na závěr. Osvěžující lehká povídka o dalším možném vývoji reality show ve spojení s voyuerstvím. Samotná pointa nebyla nijak překvapující, přesto šlo o čtivé a s nadhledem napsané dílko, přičemž na vysvětlení pojmu extrapolace (který jeho klasické definici "odhad hodnoty funkce mimo zkoumaný interval" tady dává zajímavější praktický význam) asi hned tak nezapomenu.

Doplňující rubriky klasicky na dobré úrovni. S Františkem Novotným jsem zavzpomínal na Holdstockův ryhopský les (shodou okolností jsem při čekání na toto číslo Magazínu jsem se už po několikáté vrátil k Holdstockovým knihám, takže to pro mne bylo i téma aktuální), recenze J. Popiloka byla zajímavá, příspěvky B. Hokra a P. Renčína už mne tak nezaujaly (první stylem, druhý obsahem).

Nejlepší autoři tohoto čísla: Bradley Denton, Tom Reamy, Jeffrey Ford , Albert E. Cowdrey, Terry Bisson.

Pár dojmů mimochodem:

• V tomto čísle bylo obzvlášť patrné, která dílka psala emotivně založená žena a které techničtěji uvažující muž (ano rozdíly jsou skoro vždy, ale tady to bylo dost do očí bijící).
• Pokud se autor snaží navodit děsivost násilí apod. většinou se nám snaží vnutit obraz trpících dětiček (v tomto čísle na několika místech). Ne, že by to vždy nepůsobilo, leč děti mám, trošku znám a Pán much se mi zdá být realitě mnohem blíž. Ano, v dnešní době kultu dítěte bych šel nejspíš na hranici. Všechny ty naše potomečky mám rád, ale si je ani přespříliš neidealizuji.
• Obsah členěný podle novel, novelet a povídek mi moc nesedí, uvítal bych klasické členění podle stran (při samotném čtení to není nijak na závadu, narazil jsem až teď, když se vracím ke starším číslům a něco hledám).

Závěr: Víc než tři sta stran dobrého, místy výborného čtiva.

Jaroslav Pleva