36. den po zaklapnutí. Naše životy byly natolik klidné, že jsme zaslepení vlastními problémy neviděli blížící se katastrofu. Konec městečka Chester's Mill takového jaké známe. Můžeme si za to sami. Ďábla jsme usadili na trůn a nechali ho tiše řídit chod města. Po zaklapnutí kupole ovšem vystrčil růžky úplně.
Mistr strachu se vydal úplně jiným směrem, než jsme zvyklí. Zůstal věrný svým oblíbeným tématům, jakými jsou náboženství, mezilidské vztahy či problémy v rodině. Tentokrát je ale zabalil do zvrhlejšího vydání. Příběh se na začátku tváří nevinně, ale svižným způsobem vás vhodí do ringu ihned po několika stránkách, kdy přichází první zvrat.
King moc dobře věděl, že úpravami v upírské mytologii vstupuje na tenký led. Proto ponechal zažité mýty a pouze je přizpůsobil součastnosti. Úspěšně rozšířil mytologii takovým způsobem, že jsem měl z upírů opravdu strach. To se v dnešní době příliš nevidí. Bystřejší zde mohou spatřit spoustu odkazů na legendárního Draculu od Brama Stokera, jemuž tímto vzdává hold.
Ani se mi nechce věřit, že tento příběh sepsal pan spisovatel King před více než třiceti lety. Je to mu již nějaký rok (tuším, že 12 let), kdy tahle Kingova „druhotina“ poprvé vyšla i u nás. Tenkrát jsem byl ještě mladý nevinný chlapec, který se možná ještě bál medvěda pod postelí, ale knihy moc nečetl a v noci poklidně spal i bez rozsvíceného světla. Ale dnes? Dnes se nám tento titul objevuje na pultech po nějakém čase znovu a nevinně postává v řadě mezi ostatními tituly. Nemohu proto jinak a musím Vás varovat!
Proslulý mistr hororu – americký spisovatel Stephen King – dovolil mladému filmaři Robinu Kašpaříkovi (24), aby natočil jeho povídku Jsem brána. Za to mu Kašpařík zaplatí pouze symbolický dolar.
Zaprášený plášť, stetson, boty prodřené od dlouhé chůze. A dva kolty proklatě nízko. Pistolník - dokonalý prototyp hrdiny divokého Západu. A také postava, která je hlavním hrdinou Kingova opusu Temná věž.
Ivo Fencl si pro vás připravil další důkladný rozbor Kingova románu Beznaděj, který svou důkladností nezůstává pouze u jedné knihy, ale provede vás inspiračními zdroji Kingovy tvorby. "Takový Sir Alfred Hitchcock vždycky vzpomínal na hrůzu z policisty a klasická je v této souvislosti jedna z úvodních scén Psycha, ale Beznaděj, ta je taky "psycho" a dá se číst i jako výtečná terapie. Pravda. Zbytek románu za úvodní "povídkou" je v mnoha směrech jenom nastavovaná kaše a mohl bych skončit, ale..."
Jakmile vám vytane na mysli jméno Stephen King, okamžitě se rozklepete a začnete si hryzat nehty. Víte totiž, že tento autor je synonymem pro kvalitní strašidelné příběhy. Při čtení jeho povídkové sbírky nebude o strach v srdci rozhodně nouze...