RECENZE: Stephen King, Pod kupolí

6. den po zaklapnutí

Naše životy byly natolik klidné, že jsme zaslepení vlastními problémy neviděli blížící se katastrofu. Konec městečka Chester's Mill takového jaké známe. Můžeme si za to sami. Ďábla jsme usadili na trůn a nechali ho tiše řídit chod města. Po zaklapnutí kupole ovšem vystrčil růžky úplně. Bez rukaviček se začal motat obyvatelům do životů a z přátel udělal pouhé spolupracovníky, které může každou chvíli vyměnit za jiné (V tom lepším případě). Samotná kupole nebyla zdrojem zla. Esence čiré temnoty a šílenství mysli se skrývala v samém jádru městečka od počátku. Ulicemi se šíří strach a panika. Většina sousedů zmizela za neobvyklých okolností. Prosím, pomozte nám! V Chester´s Mill se otevřelo peklo!

Další a další podobné dopisy bychom mohli nalézt ve fiktivním městečku z pera samotného mistra strachu. Než se pustím do obsáhlejšího rozboru rozsáhlého románu, rád bych uvedl na pravou míru situaci ohledně práv a originality příběhu. Román ihned po svém vydání způsobil nevídaný rozruch. Netrpěliví fanoušci stáli masivní fronty před obchody s knihami a s hladovým výrazem ve tváři vyčkávali na další dávku strachu. Na tom by nebylo nic špatného, kdyby se neozvalo několik zlých jazyků a neupozornilo na podobnost hned s několika díly. Může se zdát, že děj knihy kopíruje zápletku filmu Simpsonovi ve filmu. Není tomu tak. Stephen King vám to vysvětlí nejlépe: „První pokus napsat Pod Kupolí jsem podnikl v roce 1976, ale odtáhl jsem s ocasem staženým mezi nohama už po čtrnácti dnech práce, jejímž výsledkem bylo sedmdesát pět stran. Rukopis byl dávno ztracený, když jsem si jednoho dne v roce 2007 sedl, abych začal znovu, ale úvodní část – „Letadlo a svišť“ – jsem si pamatoval tak dobře, že jsem ji dokázal zrekonstruovat skoro doslova.“ Tudíž je naprosto mylné kritizovat mistra za vykrádání žlutého filmu. Mnozí bystřejší si také povšimli jisté podobnosti s díly amerického autora Michaela Granta a jeho série „Gone“. Sám King v televizním interview potvrdil jistou inspiraci jeho díly.

„Pod kupolí je výsledkem mistrné studie lidské bezmoci, arogance a násilí.“

Kontroverzní situace kolem románu a nadšené ohlasy kritiky ještě více podpořily prodejnost knihy. Pod kupolí se tak stalo jednou z knižních událostí minulého roku. Kritikové ji směle přirovnávají ke Kingovým nejlepším eposům jako je TO nebo Svědectví. Co se počtu stran týče, je jim opravdu hodně blízko (942 stran), ale pouhý počet není vše. Mistrně vykreslené jednotlivé charaktery obyvatel městečka ještě více umocňují čtenářský požitek a dokonale vtáhnou do děje. Zápletka se může na první pohled zdát příliš jednoduchá. Ale každá další událost posunuje dění kupředu vražedným tempem, až vše dokonale do sebe zaklapne jako jednotlivé díly skládanky. Malé městečko je jednoho dne odříznuto od okolního světa neproniknutelnou bariérou neznámého původu, která není vůbec vidět. Obyvatelé jsou odkázáni sami na sebe. Z nás se tak stávají pouzí diváci při sledování boje lidí se zoufalstvím a smrtí. Odhodlání bojovat za každou cenu je pro Kingovy postavy typické, zde je nechává zacházet až za samotnou hranici lidství. Nic nikomu nedá jen tak zadarmo, nutí své postavy vydat ze sebe maximum. Autor umně proplétá spoustu linií, které se postupem času vysvětlí odzbrojujícím způsobem.

Moc nad městečkem postupně převezme do svých rukou vrchní radní, který je jasným symbolem diktátorství. Odstraňování svědků, zastrašování, uměle naroubované vraždy, výtržnosti a spousta dalších věcí jsou krásnou, leč drsnou kritikou režimu. Aby toho nebylo málo, přidejme k tomu v pozadí odehrávající se zápletku se znečišťováním přírody. 

Knihy Stephena Kinga spojuje přes velkou oblibu čtenářů napříč věkovým rozmezím jeden fakt a tím jsou rozdílné názory na závěry. Ne vždy se vše podaří, a tak některé romány nejsou zdaleka tak dokonalé, jak se na první pohled může zdát. Jako hlavní příklad uvedu Svědectví, které rozdělilo čtenáře na dva neslučitelné tábory. Ty, kteří uctívají knihu od začátku do úplného konce a ti, kteří nemohou druhé polovině a závěrečnému rozuzlení přijít na jméno. Stejný osud nesou další autorovy počiny, jako například Nezbytné věci, Mlha či Holčička, která měla ráda Toma Gordona. Já se přikláním k prvnímu táboru. Pod kupolí následuje své předchůdce. Někteří nemusí plně přijít na chuť závěrečné tečce za celým opusem, ale takový už King holt je. Ďábelsky si pohrává nejen se svými postavami, ale také se čtenáři.

Shrnuto, podtrženo: Po pětileté pauze se Stephen King vrací s dalším eposem nesoucím krutou pravdu o společnosti a s enviromentálním poselstvím vůči matičce přírodě. Ti, co mají autora řádně načteného, budou uslintávat blahem nad miliony odkazů na jeho předešlá díla. Většinou jsou to pouhá slůvka, věty nebo pouhé narážky. Po dlouhé době udělal čáru přes rozpočet všem, kteří se hlásili k prohlášení, že mistr už dávno není tím, čím byl. Po autonehodě, která se mu přihodila v roce 1999, se zdálo jako by ztrácel dech. Ovšem Pod kupolí je nejen ten starý dobrý Stephen King, jakého známe. Autorsky vyrostl na novou úroveň sledující aktuální trendy. Vrátil se s plnou parádou a za zvuků fanfár usedl zpět na trůn děsu a strachu. Pomocí spousty odkazů rekapituluje svou předešlou tvorbu a zároveň posunuje hranice daleko kupředu. Pokud vás zajímá, jak si lidé odříznutí od okolního světa se zhoršujícím se ovzduším poradí, či kdo má na svědomí tajuplnou kupoli, neváhejte! Kdo ví, třeba za tím opravdu stojí malí zelení mužíčci. Pravda je totiž někde venku. (The truth is out there.)

Pod Kupolí /Under the Dome/
King, Stephen
Vydala: Beta
Přeložila: Linda Bartošková
Obálka: Michal Kuba
Redakce: Dominika Křesťanová
Rok vydání: 2010
Počet stran: 944
Rozměr: 150 x 210
Provedení: Hardback
Cena: 549 Kč

Knižní trailery: