Reportáže

Festival Fantazie Speciál. Byly to nádhérné chvíle pro takového starého fana jako já. Projekce filmů za dvacku, zajímavé přednášky, slavní hosté, se kterými si mohl člověk do sytosti popovídat (nebo spíš zaposlouchat se do jejich vyprávění). V neposlední řadě diskotéky, hry, přátelé a zábava. V mém případě i trocha decentní ostudy například při karaoke (děkuji všem, že mě nevypískali). Myslím ale, že to znáte velmi dobře sami. Proto přenechám slovo Lament...

A byla sobota, a byla sedmá hodina večerní, a aj, začalo autobusové přesouvání do sportovní víceúčelové haly ku galavečeru. Autobusů bylo více a čile pendlovaly, takže hodina, určená k přesunu, zcela stačila. Před vstupem do haly se nějak samoorganizoval vstupní špalír, ale lidé, místo aby vstupovali dovnitř – obdivovali ten špalír! Však bylo co obdivovat.

Bože, ale som už starý... to boli prvé slová, čo ma napadli pri vstupe do Istropolisu. Oproti mne sa rútila Lara Croft s kalašnikovom a nemenej pôvabná dievčina v školskej minisukni a kravate. Niečo som zaručene prešvihol... Kde som bol v ich veku? Kruci, veď v ich veku som bol ani nie pred desiatimi rokmi... Po mojom označkovaní neodolateľne ružovým náramkom som sa vrhol do toho pekla.

Páteční parconský večer skončil pro mne už asi v půl jedné upadnutím do postýlky v minimalistickém hotelu Piast. (Tess kecala ještě do tří na chodbě s kamarádkou.)...

Užijte si reportáž z pátého CzechTreku od osoby nejpovolanější, od Honzy "Praotce trekkie" Pavlíka. "Po úvodním projevu moderátorů následovala přednáška “Hledá se Země“, srovnávající dva seriály, jejichž snahou je dostat se k Zemi – Voyager a Battlestar Galacticu. Zatímco cesta Voyageru probíhala i přes dlouhou dobu v celkem příjemných podmínkách, Koloniální flotila to měla s Cylony i mezi sebou o hodně těžší."

Tricon byl výjimečný. Spojoval v sobě tři nanejvýš významné cony: Eurocon, Parcon a Polcon. A také jsem si díky němu uvědomila, jak moc se může odlišovat osobní pohled na věc podle toho, jakou má člověk přímou zkušenost. ... Ale nepředbíhejme…

Poněkud nezvykle je třeba tuto reportáž začít doporučením všem literátům, zvláště takovým, kteří se do velkého světa vlastních křtů teprve chystají a nejsou si zcela jisti co a jak. Prosím vás, nepořádejte křty uprostřed léta v klubu Krakatit. Tedy pokud samozřejmě nejste šestistou šedesátou šestou reinkarnací samotného Satana, nenosíte černé kalhoty s cvoky (a dalšími umučenými dušemi), okované kanady s lebkami (menších i větších savců) a vedro je vám srdečně ukradené. Či bylo by, měli-li byste srdce, což si samozřejmě jako šestistá šedesátá šestá reinkarnace samotného Satana nemůžete dovolit.