REPORT: Parcon mimo program /2

Článek od: Jan Kovanic - 10.09.2010

Co si Poláci ještě nepřáli (?)

4. Hostina kanibalů

Je šest hodin večer, stále ještě pátek 27. srpna 2010. Všechny bagety a obložené chleby z batohu jsou už snědeny, pročež nastává příhodný čas k večeři. A když už jsme na Parconu 2010, pak ji šlo za lidových 40,- Kč spojit s naučnou přednáškou v podání Františky Vrbenské, Edity Dufkové a Pavla Březiny. Ta se konala v Jazz Klubu v útulném sklepení jinak podivuhodně uzavřeného kulturního domu Střelnice. ("Podivuhodně" – když se sem rok dopředu plánoval program!).

<- Pavel, Edita a Tess

Nešlo vlastně o "večeři", ale ochutnávání vzorků pečlivě připraveného lidského těla, což obě dobré čarodějky předvedly na už asi třetím conu. Tentokráte nově i za spoluúčasti Pavla, jenž nejen spolupřednášel (a na schématu spoluukazoval, který druh masa je na lidském těle kde umístěn), ale jehož profesionální kuchyně s certifikací systému kritických bodů (HACCP) byla rodištěm předkládaných pochoutek. Nenápadným, avšak nepostradatelným účastníkem kuchařského týmu se až na místě stala Tess coby operátor mikrovlnky značky Whirlpool. Jako jediná z přítomných rozuměla všem systémům prefíkaného stroje! Což bylo silně potřebné - vzorky totiž dorazily na místo určení až čtvrthodinu před podáváním ve stavu hluboce zmrazeném.

Edita představuje Františku ->

Tady se ukázalo jako prozíravé, že prvním bodem bylo studené (právě rozmražené) lidské srdce po javánsku (s chilli, cibulí a limetkovou šťávou). Z klasiky, představené už na Parconu 2006 v Neratovicích nechyběli oblíbený Divoký seveřan s divokými bylinkami a domácím česnekem ani Přírodní člověk, jen zprudka opečený, zapékaný s banány...

A další, které jsem si nezaznamenal, neb jsem je jedl. Při požívání předložených kousků jsme se dovídali nejen o zvyklostech lidožroutů v průběhu dějin, ale taky některé hodnotné informace, důležité i pro současnost. Například, že toto maso je prý návykové. Také že závisí na tom, kde je kus ustájen. Zde se ukazuje jako nejlepší kancelář. Padly návrhy, jak by se dali smysluplně využít poslanci. Dozvěděli jsme se, že neandrtálci pravděpodobně "nevyhynuli", ale byli postupně sežráni cromagnonci. Poslední poznatek: Poživači lidského masa se vyznačují nápadným leskem očí.

Leskly se nám všem.

I když, pochopitelně, jsme nejedli maso lidské. Jak by byla schopna snad předložit pouze osoba s IQ 86 (konkrétně zpěvačka Iveta Bartošová). Šlo o výborně připravené kousky kuřecího, vepřového i hovězího masa. Závěrečné lidské prsty vypadaly tedy dosti věrohodně – Edita však raději všem předem prozradila, že se jedná o marcipán.

Chutě jsme se najedli, a jen jsme politovali Poláky, že si "toto nepřáli". Dokonce tak moc si toto nepřáli, že zvažovali o odstoupení od společného projektu. Jak jsem alespoň slyšel v hodnověrných kuloárech. Nakonec byla Kanibalská hostina (sranda, ne?) zařazena do Programu mimo program. To polští organizátoři nevěděli, jaké čarodějnice si zvou za hosty? Co provádějí na svých conových sabatech za nekřesťanské orgie? Aha, nevěděli. Edita a Františka byly dvěma ze tří hostů Parconu. No a Parcon se konal – mimo program Euroconu...

<- Mistrová Rečková s Mistrem Mosteckým 

5. Večer na téma CKČ

Po krátké přestávce vylezl na pódium Jarek Mostecký a začal zajímavě, jak už jen umí, vyprávět o notoricky známém zrodu Mloků. A že jsme byli na správném místě, byli přítomni i další správní lidé (krom nás:). A správně připodotýkali. Pavel Mikuláštík, známý zejména jako organizátor zvěčnělých Draconů, prozradil pro mne zcela notoricky neznámou podrobnost, že totiž samotná účast na Parconu byla původně podmíněna napsáním povídky. Aha, to vysvětluje, proč je CKČ tak vrostlý do Parconu! (Zde je asi nejlepší místo ke zmínce, že Pavel byl po právu poctěn letošním Mlokem za zásluhy. Blahopřejeme!)

Pavel Mikuláštík a Jiřka Vorlová ->

<- Lubomír Macháček

Jak to bylo z porotcováním prvních ročníků upřesnil po Pavlovi i Michal Bronec. Své si řekli i Martin Koutný a Jiřka Vorlová, která odmítla názor, že "soutěž couvá". Nikoli, kráčí kupředu - načež vybídla přítomné k nákupu letošního Mloka i Kočasu za conovou cenu. A ve své snaze byla úspěšná...

 Spisovatel a psycholog Lubomír Macháček pak vyprávěl o původní variantě ceny, která byla variací na téma Golem... (Sama cena byla též přítomna, a náramně se podobala Mosťákovi:)Jako Golem křížený z Mlokem pak vypadal dort, který pořadatelé věnovali tomu, kdo v CKČ zatím nejvícekráte bodoval. Mistrem soutěže se tak stal – vlastně stala - Jana Rečková. Ta svou odměnu nemilosrdně rozkrájela pevnou neurologickou rukou a dala v plen kanibalům, kteří ještě náhodou nebyli zasyceni. Zatím získala tři Mloky, k tomu tuším, že tři Pulce a nespočet nominací...

Když nejúspěšnějším grafomanem z nás je dáma, tak ne "mistr", "mistryně" je správně, ale Jana trvá na oslovení "mistrová".

Tak paní mistrová – blahopřejeme!

<- Taková je pravda o chlastu

Krátce po desáté se rozvinula neorganizovaná debata. Konečně propukla pravá "conová hospoda účastníků CKČ", která měla původně startovat už ve čtyři odpoledne. Ale fakt je, že teprve nyní nastala pro ni ta nejsprávnější atmosféra. I když jeden drobný zádrhel tu byl. Už po osmé hodině večerní totiž vypila Tess všechnu místní vineu a musela přejít na tonic. Šaman ujížděl na dvanáctce, jako převážná většina ostatních – když desítka nebyla nabízena. No, nealko láhvové bylo rovněž přítomno, tomu však holdoval snad jedině Vašek Pravda.

Parcon se mi moc líbil. A to teprve končil páteční večer!

Unavený Šaman v pokecu s Mosťákem (foto Randalf) ->

(Sobotní parconské odpoledne popíšu příště.)

Psáno v Praze dne 8. září 2010

Viz i fotogalerii z Jazz Klubu z pátku 27.8.2010

O Triconu z blogů (není to ani polsky ani anglicky, jak by se snad mohlo zdát:)

DEMENTI zaslané mailem: Mno, vzhledem k tomu, že jsme pro vás porazili zdravě živené a na čerstvém vzduchu se pohybující Hare Krišňáky, pak opravdu maso z kanceláří za nejlahodnější nepovažujeme. Prosím o dementi. Z kanceláří se pouze nejsnadněji získává. (Edita)

Ve spolupráci se Šamanovým blogem.

Přidat komentář