ROZHOVOR (z BristolConu): Adrian Tchaikovsky

Nikdy není pozdě a vždycky je naděje. Tak zní ve zkratce příběh Adriana Tchaikovskyho. Ve dvaceti letech začal obesílat nakladatelství a literární agenty. Patnáct let se nic nedělo. Slíbil si, že pokud do pětatřiceti neprorazí, zabalí to. Dva týdny před limitem se ledy hnuly a o rok později vyšel první díl série Stíny vědoucích (Shadows of the Apt), Impérium černé a zlaté (2010, Zoner Press, překlad Hana Šimečková, v orig. Empire in Black and Gold, 2008). Dnes je to autor ověnčený cenou Arthur C. Clarke Award za nejlepší sci-fi roku 2016 a British Fantasy Award za nejlepší fantasy roku 2017. Na překlad fantasy The Tiger and The Wolf (Tygr a vlk) si ještě počkáme, v češtině ovšem kromě tří dílů Stínů vědoucích vyšlo právě oceněné sci-fi Děti času (Triton, 2018, překlad Zdeněk Uherčík, v orig. Children of Time, 2015) a naposledy Ocelová šlechta (2019, Planeta9, překlad Martin D. Antonín, v orig. Ironclads, 2017).

Adrian Tchaikovsky byl na BristolConu velmi ochotný a příjemný, ač jsem jej odtrhl od diskutující společnosti a přestože byl tak trochu inkognito (nebyl v žádném panelu, nepodepisoval knihy, přišel v převleku za prostého návštěvníka). Myslím, že byl mou žádostí trochu zaskočen (Jste Adrian Tchaikovsky? A udělal byste se mnou rozhovor pro jeden český web?), ale snad jsme se s tím oba vypořádali se ctí.

Zajímavé odkazy pro anglicky čtoucí:
Stránky Adriana Tchaikovskyho
Twitter Adriana Tchaikovskyho

Rozhovor na SFFdirect
Rozhovor na The Quill To Live

Zajímavé odkazy pro anglicky mluvící:
Rozhovor o románu Redemption's Blade na YouTube
Rozhovor k četbě i poslechu (Three Crows Magazine)

Rozhovor

Řekl bych, že cesta českého publika k vašim knihám byla složitá, protože proběhla nadvakrát. Poprvé to byly tři svazky série Stíny vědoucích, jimiž to, pokud vím, skončilo, a teď jsou to Děti času a Ocelová šlechta. Vypadá to, že do České republiky přichází nová éra knih Adriana Tchaikovskyho. Co byste řekl o těch knihách, které v češtině vyšly? Co si o nich myslíte?

Já jaksi nečtu česky, takže nevím.

Jasně, samozřejmě. Myslel jsem tím, jak se díváte na své knihy, které vyšly v češtině, co si o nich myslíte? O svém psaní?

Stíny vědoucích byla první kniha, kterou jsem vydal a má určitou auru toho, že to bylo také přeloženo. Opravdu dobře se knize kupodivu dařilo v Polsku, ale nechytlo se to v jiných zemích. A pak jsem napsal hodně věcí, které jsou dostupné jen v Anglii, až přišly v roce 2015 Děti času. To mi udělalo jméno, abych byl upřímný. A od té doby to bylo skvělé.

Ocelovou šlechtu vydala Planeta9. Je to opravdu malé nakladatelství, které si ale velmi dává záležet na překladech, řekl bych, že je to prestižní záležitost. Co vy a překladatelé? Spolupracujete s českými překladateli, nebo vůbec ne?

To je různé. Někdy prodáme práva a lidem to stačí, jindy mě překladatel osloví a probíráme různé aspekty překladu. Knihy, které jsou blíž současnosti, dají většinou víc práce, protože si do nich různě vymýšlím, přidávám popkulturní odkazy, které nemusí být přenosné. Vypadá to, že Dogs of War (Psí vojáci) jsou prošpikovaní tím, co přirozeně funguje jen pro anglicky mluvící publikum, možná ani pro to někdy ne, takže o různých pasážích jsem tady s překladateli diskutoval hodně.

Hodně vašich knih nebylo přeloženo do češtiny. Která by měla být další? Co byste doporučil českému publiku, které čte anglicky?

Vždy doporučuji Psí vojáky, je to moje nejoblíbenější kniha ze všech, které jsem napsal. Mám neurčitý pocit, že se snad chystá český překlad, ale nejsem si na 100 % jistý. Ale je to určitě zábavná kniha. A Děti času mají pokračování, Children of Ruin (Děti trosek).

A to by mohlo být také přeloženo…

Nevím, ale doufám, že ano. Pokud budou mít věci dostatečně rychlý spád, pak by snad mohla brzy vyjít celá série. Kromě toho mám ze svých fantasy knížek ještě rád The Guns of Dawn (Pušky svítání), které také vyšly jen v Anglii. A v USA teď dělám kratší sci-fi, The Expert System's Brother (Bratr expertního systému), a sice se mě zatím na překlad neptali, ale v USA to má docela úspěch.

Dobrá. Poslední otázka: jaké jsou vaše aktuální spisovatelské plány?

Teď se děje docela dost věcí. Dokončuji pokračování Bratra expertního systému, nedávno jsem odevzdal druhý díl Psích vojáků, ale hlavní věc na obzoru je samostatný sci-fi román o, řekněme, alternativních časových liniích nazvaný Doors of Eden (Dveře Edenu), který vyjde v Anglii příští rok. A ještě mám rozepsanou sérii space oper, jejíž první díl by snad mohl vyjít v roce 2021.

Super! To je dost práce!

To je jedna z mých spisovatelských charakteristik: prostě furt píšu.

Moc děkuji za rozhovor

Rozhovor – originál

I would say that the journey of you as a writer to the Czech audience was quite difficult, because it happened two times. The first one was the Shadows of the Apts –  first three volumes only and then it didn‘t continue. Now, it‘s The Children of Time and The Ironclads. It seems a new era of Adrian Tchaikovsky in the Czech Republic is coming. What would you tell about books that are published in Czech? What do you think of them?

I don‘t read Czech. So I don‘t know.

Oh, of course. I mean, what do you mean about your books that were published in Czech, how do you feel about them now? About your writing?

Shadows of the Apts were my first ever book in print and it had a bit of a flower of being in translation. It did really well in Poland for some reason, but didn't catch on in most of places. Then I wrote quite a lot of the other stuff that is only in the United Kingdom, and it was the Children of Time from 2015 which I guess made my name, to be honest. And that has been perfect all over.

The Ironclads was published in Czech by Planeta9. It‘s really a small publishing house but they are doing really a great job with the translators, and they are kind of prestigeous as well. Let's talk about translators. Do you cooperate with Czech translators, or not at all?

It‘s varies. Sometimes we sell the translation rights and then the people just get on with it, other time the translator gets in touch and wants to go through various issues of it. Books that are set closer to modern day genuinely tend to need more work, because I make things up, popculture references that don‘t necessarily carry over. The Dogs of War seem to be absolutely riddled with things that only work naturally to an English speaking audience, possibly not even to all of the English speaking audience, so I had a lot of discussions about that with translators about various passages in that.

There are lots of your books that are not translated into Czech. What should be the next one? What would you recommend to the Czech audience if they can read in English?

I always recommend the Dogs of War, my personal favourite of all the stuff I‘ve written. I have a vague idea there might be a Czech language translation, but I‘m not 100 % sure. That‘s what is particularly fun. And the Children of Time has a sequel Children of Ruin.

So, I guess it will be translated as well.

I don't know, but I would hope so. I mean, if there is enough momentum with that, the serie should certainly roll out fairly soon. Beyond that, my personal favourite of my fantasy books that only ever seen a UK release is The Guns of Dawn. And I‘m doing some shorter science fiction work in the US with the Expert System‘s Brother, and I haven't been asked for translation any time soon, but that seems to go quite well over there.

OK. And the last question: What are your writing plans, right now?

Well, there are quite a few things going on. I‘m just getting to the end of a sequel two of the Expert System‘s Brother, Dogs of Wars sequal has been delivered quite recently, but the main big thing on the horizon: there‘s a stand-alone science fiction about sort of alternate timelines called Doors of Eden, which will be coming out next year in the UK. Beyond that I‘ve got a big old space opera series, first book of which is being written and should be probably coming out I would think 2021.

Great! A lot of work!

Well, it‘s one of my defining characteristics as a writer: I just keep writing stuff.

Poděkování patří Monice Slívě Dvořákové, která rozhovor přepsala z nahrávky, a Polly Galisové, která mi pomohla s přepisem méně srozumitelných pasáží. Za případné chyby v přepisu a překladu může právě a pouze autor rozhovoru.
Thanks to Monika Slíva Dvořáková, who transcripted the interview, and to Polly Galis, who checked some of the difficult parts of the interview. All remaining errors in both transcription and translation are mine.