SLOUPEK: Ohlédnutí za 19. FFkem

Je to pár dnů, co se 19. ročník FFka stal minulostí. Ano, sice skončil, ale v našich srdcích a vzpomínkách bude žít ještě velmi dlouho. A věřím, že se k němu stejně jako já budete v myšlenkách vracet ve chvílích, kdy vás budou dusit trable všedního dne. Protože, jak často ve svých ohlédnutích za FF podotýkám, Chotěboř je v době festivalu úplně jiným světem. Je místem, kde můžete narazit na trpaslíky, komiksové postavy, bradavické studenty, a dokonce i poníky. Je místem, kde vás netrápí trable běžného života, ani kolik je hodin. Jít spát v pět ráno a vstávat třeba v jednu odpoledne je podle vás nemyslitelné? Tak to jste nebyli v Chotěboři. Noční život, ať už u skleničky alkoholu nebo v kině, jde ruku v ruce s kolektivní atmosférou, která proudí mezi jednotlivými fanoušky. Právě to miluju na festivalu nejvíc. Sejít se s dalšími fanoušky (a to klidně ve tři hodiny ráno) a bez problémů si s nimi popovídat o oblíbených seriálech, filmech, knihách. Kdepak přednášky – ale přátelé, to je to, co mě na FFko táhne a vždycky táhnout bude. A věřte mi, že osobní kontakt vám nikdy facebook, twitter ani žádná jiná sociální síť nenanahradí.

Nicméně letos jsem pár přednášek navštívil a nejvíc mě zaujaly ty, které se týkaly komiksu. Dokument o zrodu a vývoji nakladatelství DC byl pouze takový příjemný začátek. Pak ale následovala přednáška, která se týkala scénáristy M. Careyho, a já byl prostě a jednoduše ztracen. Přednášející (jejíž jméno si k mé lítosti bohužel nevybavuji) hovořila o jeho dílech Lucifer (u nás vydává Crew) a Mezi řádky (připravuje Crew na letošní rok) a neopomněla zmínit ani komiksy Hellblazer a Sandman. Přátelé, musím vám říct, že jsem byl tak nadšen, že jsem se odhodlal, že si všechny ty komiksy musím postupem času pořídit. A s ohledem na fakt, že filmový Hellblazer je moje velká láska, začnu právě u něj. Vedle toho jsem si pak hodně užil i povídání Františky Vrbenské a Anny Šochové o Velké válce, přednášku o Fantastické heraldice Jana Kravčíka. Chybět jsem nemohl ani na povídání Julie Novákové o zahraničních časopisech zaměřených na fantastiku a nešlo opomenout slet autorů fantastiky, kde se mluvilo o věcech spojených s psaním, a v neposlední řadě také povídání Kláry Smolíkové a Jiřího W. Procházky a o audioknihách.

Zkrátka a dobře i letošní Festival fantazie jsem si opět velmi užil. Proto děkujme Vaškovi, že pro nás Festival fantazie a další cony rok co rok připravuje a umožňuje nám připadat si alespoň na pár dnů úplně normálně.

Uvidíme se na jubilejním 20. ročníku. Oslavy budou jistě veliké.

A jak se líbilo na Festivalu letos vám?

Fotografie: Jarda Houdek