Lucifer

V české kotlině máme s peklem dlouhodobě rozporuplný vztah. Snažíme se ho přechytračit, využít a obelstít. Někdy úspěšně, jindy méně. Bojíme se ho, ale zároveň ho zobrazujeme jako svět plný směšných figurek. Příkladem toho úspěšného přístupu jsou všichni ti Jirkové a Honzové, snad hloupí, ale spíš pěkně vychcaní, kteří upíší duši ďáblu za životní úspěch a pak, když se čas naplní, se jim do pekla příliš nechce... 

Lucifer po osmé. A opět skvěle.

Další důkaz bezmezné fantazie Mikea Careyho.

Člověk se oprávněně bojí, když někdo sáhne po knize či komiksu a rozhodne se udělat filmovou nebo seriálovou adaptaci. V mnoha případech to nedopadá dobře a světlých výjimek je jako šafránu. Seriálu na motivy komiksu Lucifer se fanoušci taky báli jako čert kříže. Naštěstí po promo epizodě strach trochu opadl.

Lucifer se vrací už počtvrté. A opět pod taktovkou scénáristy Mikea Careyho a jeho malířského souputníka Petera Grosse.

Lucifer už potřetí. A tentokrát ještě lepší, než minule.

Ďábel vchází do dveří. Ačkoliv daleko vhodnějším podtitulem by v tomto případě bylo Ďábel vykopává dveře.

I komiksoví fanoušci jsou zodpovědní voliči, kteří to s osudem našeho státu myslí dobře, nakladatelství CREW uspořádalo takové malé komiksové volby - ovšem s poněkud jinými kandidáty, než jsou na soupiskách oficiálních politických stran.