REPORTÁŽ: Vytvoř si svět a potom ho spláchni - do kanálu!

Článek od: Hanina - 28.01.2013

Aneb co všechno se dne 24. ledna 2013 semlelo. Jako správný paparazzi, který nesmí u ničeho chybět, mám za sebou kulturně nabitý čtvrtek. Nejdřív mě čekala pozdně odpolední návštěva Smíchovské knihovny, kde se konal workshop spojený s přednáškou – „Tvorba světů“ Honzy Kotouče, píšícího militantní sci-fi a krátce poté se v Pražské čističce odpadních vod rozjela steampunková párty, jejíž součástí byl i křest „Mrtvého v parovodu“.

Tvorba světa

Knihovní klubovna praská ve švech. Těší mě, že vidím v publiku začínající i pokročilé psavce. Je tu například spisovatelka Vilma Kadlečková, má kamarádka Janina Dvořáčková a Míla Linc, jehož jméno si nejspíš spojíte se „Středověkým světem“ nebo s „Temným hvozdem“. Ale poznávám také „grafomany“ a „grafomanky“ z literárních workshopů – rodí se nová generace.

Honza Kotouč nás seznamuje s tím, co všechno musí mít autor na paměti, když se pouští do tvorby vlastního světa. Kromě geografie důležitou roli hrají ekonomika a politická situace. Nesmíme podcenit ani podnebí a čas. Spousta fantasy světů stagnuje. Samy existují dlouhá staletí, ale jejich civilizace ustrnou ve vývoji a nikam dál se neposouvají.

Nejlepší je představit si imaginární svět jako komplexní celek. Potom by se nemělo stát, že vymyslíme planetu, kde nikdy neprší a její obyvatelé získávají vodu z listů rostlin. (V horším případě z mrtvol.) Můžeme použít koňskou železnici jako za Rakouska-Uherska a vojákům vrazit do rukou středověké meče. Technicky vzato problém není, horší může být výsledný dojem na čtenáře. Ale někdo jde ještě dál a tvoří svět, kde žijí ženy, muži i hermafrodité. Množení je populární a těhotná se pozná tak, že se jí rozsvítí nos zeleně.

Pracuje se ve dvou až čtyřčlenných skupinkách. Někdo vymýšlí svět „na koleni“, jiný má vše předem připravené, v rukou nám kolují mapy. Bavím se pozorováním, jak se ostatní lopotí, relaxuji a rozebírám s autory úskalí spisovatelského řemesla. Zhruba po pětačtyřiceti minutách se jde z kůží na trh. Než nás z knihovny vyhodí, protože už je po zavíračce, stihneme rozebrat několik světů a planetárních systémů.   

Tohle však není jediná zajímavá akce ve Smíchovské knihovně. Příležitostně tu probíhají také menší cony a literární workshopy Míly Lince.

Svět je hotov

 Z knihovny se přesouvám do knihkupectví. Za necelé tři stovky kupuji antologii steampunkových povídek českých autorů „Mrtvý v parovodu“. Sbírka má pevnou vazbu a velmi slušnou ilustraci. Těším se na světy, které ukrývá.

Spolu s ní zamířím směr Nádraží Bubeneč.  

A šup s ním do kanálu!

Steampunková párty se koná příhodně v čističce odpadních vod. Možná jste zaregistrovali na webu pozvánku, která vzápětí zmizela. Tahle akcička byla uspořádaná pro zaměstnance firmy, jež vydává časopis XB 1, a účast na ní byla tentokrát jen pro zvané. Nechybí občerstvení, pořádný raut a slíbený je dokonce i koncert.    

Vytahuji fotoaparát – oficiální důvod své účasti na párty – a nechávám se unášet atmosférou. V podzemních prostorách se prochází pánové ve smokinzích a cylindrech, slečny v rukavičkách drží stopky sklínek a decentně upíjí šumivé víno. Světlo svící vrhá po cihlových zdech krabaté stíny a úplné vzadu září neony nachystaného pódia.

Tohle místa má své kouzlo.

Kromě editora „Mrtvého v parovodu“ Vlada Ríši potkávám také pár jmen z antologie – Lucku Lukačovičovou, Leonarda Medka a Martina Dariona Antonína. Jsou tu i spisovatelky Františka Vrbenská a Edita Dufková (ve sbírce bohužel povídku nemají), a několik dalších známých tváří.     

Součástí akce jsou organizované exkurze areálem čističky se stručným výkladem od sympatické slečny. Je možnost zasoutěžit si - například v proskakování mezi laserovými paprsky načas.

Ubírám se zpátky do hlavního sálu, kde se právě křtí „Mrtvý v parovodu“.  Vlado Ríša spolu s autory pózuje na podiu, ve vedlejší místnosti s rautem si mohu ukrojit kousek steampunkově přezdobeného dortu. Po křtu následuje koncert naprosto boží revivalové kapely Ramm! Stein! CZ.

Že toho bylo na jeden den dost? Kdepak, vážení. Jednu fajn událost jsem přece jen zmeškala - odpolední křest knihy Petry Neomillnerové „Amélie a tma“, na který měla přijít i zpěvačka Radůza. Ani sebelepší paparazzi nestihne všechno.   

Fotografie:

Přidat komentář