V podzimním čase není od věci připomenout již značně letité Drnkovy „Žáby v mlíku“, kde bylo v první části celkem solidně popsáno sudetoněmecké povstání. Při rozhánění bojůvek Freikorpsu se uplatnilo i několik kusů tančíku vz. 33. Jejich bojová hodnota v té době spočívala už jen v psychologickém efektu, ale na sudetské ozbrojence oplývající vpravdě cikánskou statečností to bohatě stačilo.
V roce 2007 se na knižním trhu objevila objemná kniha s divoce zbarvenou obálkou a podivným názvem „Žáby v mlíku“. Šlo o paralelní dějiny ČSR od známého plzeňského trampa a monarchisty Jana Drnka. Tato na české poměry velmi kvalitní alternativní historie se po letech dočkala druhého, silně přepracovaného vydání.
Po fiasku operace Bouře nastupuje do boje druhý sled sovětských armád. Protiútok přišel mnohem dříve, než polské a německé velení očekávalo. Sovětská vojska rychle obsazují polské území a ze severu bez vyhlášení války útočí na Československo...
Druhý přepracovaný díl Žab v mlíku začíná posledními dny míru. Republika odmítla Hitlerovo ultimátum a teď, plně mobilizována, v režimu válečného hospodářství čeká na první tah Wehrmachtu. Na 1938 Neporaženi je mimo jiné skvělé to, že výše uvedená věta je vše, co z předchozího dílu potřebujete vědět.
1938 – Věrni zůstaneme je nově vydaná první část románu Žáby v mlíku. Žáby v mlíku si totiž i přes podivný název a mizernou redakci získaly dostatek nadšených fanoušků, aby namotivovaly Jana Drnka k jejich rozšíření – a co je hlavní, CPress k novému a konečně redakčně zvládnutému vydání. A hned v úvodu předestírám, že nové vydání stojí za to. (Minimálně proto, že je mnohem reprezentativnější než to původní, ale také delší.)