Žena. Slovo, které hýbe světem. Přinejmenším tím mužským. Jen těch podob, které žena má! Žena v množném čísle, žena za pultem, žena osudová (tedy femme fatale), žena tajemná, žena profesionální (jak ví nejlépe Páral). A těch knih, co bylo napsáno! Schválně si zadejte do vyhledávače knihovny slova „žena se“. Vyplivne to knihy jako Žena se závojem, Žena se nikdy nevzdává, Žena se špatnou pověstí a v neposlední řadě i Žena se nedá loupat jako banán. No, a pak je tu Žena se lvem.
Výlučně ženská antologie povídek z žánru fantasy je vzácný jev, obzvlášť pokud zahrnuje pouze česko-slovenské spisovatelky. Pole fantasy literatury je zkrátka spojováno spíše s muži. Přesto je to pozoruhodné, protože ženy měly odjakživa k nadpřirozenu a fantastice blíže než jejich drahé protějšky. Mnohá náboženství i kultury v sobě nesou pohled na ženu jako na osobu přirozeně inklinující k empatii a schopnostem nahlédnout za oponu věčnosti. Podívejme se, nakolik se autorkám podařilo stát se důstojnými protivníky mužům na poli genderového souboje.
Abyste si sami mohli spočítat, že vám ve výsledcích Knihy roku Sardenu nekecáme, přinášíme konkrétní odpovědi jednotlivých respondentů. A těšíme se, že v komentářích přibudou odpovědi čtenářů.