Rád si českou akční (fantasy) scénu představuji jako hru o trůn. Po poměrně vlahém čtenářském přijetí Stroncia se zdálo, že se tento trůn pod dosud pevnou rukou vládnoucím Mistrem zatřásl. Vlci vycítili slabost kořisti a zaútočili. Charlie Parker s věčně zachmuřeným výrazem kryje perimetr, zatímco v kopřivách maskovaný Rambo plánuje zaútočit hrozivým holomrazem. Připravuje se ke skoku… Král je mrtev? Ať žije…
Jiří Kulhánek pustil svoji fantazii na divokou procházku oblastmi, které jsou daleko za hranicemi Nočního klubu, a především za jeho - a v podstatě také naším - časem.
Kromě toho, že Stroncium je poměrně vzácný a vysoce reaktivní kov, patřící mezi alkalické zeminy, tak se o něm mluví jako o další knize páně Kulhánkově. Netrpělivě očekávaný akční nářez se dostavil po dlouhých třech letech půstu mnoha fanoušků tohoto komerčně úspěšného autora. A jaké bylo? V mnoha ohledech inovátorské, v dalších podobné předchozím knihám, hlavně však krvavé a, řekněme, akční. Takové, jaké ho čtenáři chtějí.