Troufám si tvrdit, že Kroniky Deštné divočiny jsou u nás neprávem přehlíženy. Odrazuje dospělé čtenáře doporučení pro mládež? Odrazuje ty mladší výtvarné provedení, které se spíš než dnešním atraktivním young adult obálkám blíží těm klasicky fantastickým? Ať už je to jakkoli, nedělejte tu chybu, že hodíte dračí sérii do škatulky, do které nepatří!
Že draci ve fantasy patří do starého železa a už nedokážou nabídnout nic nového? Že by se měli tak svěžímu a nápaditému žánru, jako je young adult, vyhýbat obloukem? Pche! Zkuste to říct Robin Hobbové, protože ta vám bez nejmenší námahy dokáže, na jak velkém omylu jste.
Draci se líhnou. Konečně! Deštná divočina na tenhle den čekala příliš dlouho. Ale… co je to? Proboha! Co to vylézá z té schrány? A támhle, sotva se hýbe! Tady je něco hodně špatně…
Pro padouchy neplatí pravidla. Tato zásada je věrně uplatňována v celé trilogii o Živých lodích. Všechny tři knihy mají řadu zajímavých postav, ale mistrem mezi nimi je zloun.
Loď osudu je triumf imaginace a mistrovského vypravěčství, podmanivá směsice intrik a magie, dramatu a špičkové fantasy. Příhodný závěr příběhu, který se nutně stane klasikou...