New weird

Každý tvor má potreby ktoré uspokojuje. Niektoré musí, ak má prežiť, iné nemusí, ale chce. V ľudskom lineárnom svete sa promenádujú nelineárne bytosti. Nazývajú sa metaválečníci a ich jediným cieľom je, aby ukojili požiadavky svojho tela aj mysle. Podľa našich predstáv o tom, čo je správne, slušné a vhodné, sú daktoré metaválečnícke potreby až priveľmi šialené. Popravde, sú zvrátené.

Hmm, co jsem ještě nezkoušel? řekl si nejspíš jednoho dne China Miéville. No jistě, new weird sci-fi detektivku! A tak vzniklo Město & Město…

"Možná se nikdy neprobudíte. Možná vás lidé sní. A nebo na vás provedou podivný experiment a vy se jednoho dne probudíte bez orgánů. A uznejte sami, že bez nich se po městě běhá opravdu špatně," říká o své své povídce Sladké sny vítězka soutěže New weird Tereza Kadečková.

Přinášíme vám dárek  k letošním Vánocům.

A o volnou jízdenku Kolejmořím získal...

U autora hýřícího nápady tak jako China Miéville není překvapující, že bude zkoušet svůj talent v různých literárních formách. Weird fiction, městská fantasy, sociálně-politické SF a dokonce i komiks byl živnou půdou pro Miévillův jedinečný styl. A jak dokazuje i jeho poslední román Kolejmoří, výjimkou není ani literatura pro mládež.

China Miéville, jeden z nejzajímavějších a nejnápaditějších tvůrců současné fantastiky, se po roce opět vrací na scénu. Miéville, jenž rozproudil stojaté vody fantasy energií new weirdu a získal řadu cen, nyní přichází s románem Kolejmoří. Těšit se můžete na tradičně kvalitní překlad Milana Žáčka a originální obálku Edwarda Millera. Román je určen pro mládež, ale rozhodně by neměl zklamat ani dospělé čtenáře, obzvláště pak věrné fanoušky skvělého britského spisovatele. Vychází 2. května 2013.

Viriconium... Město pastelových věží, jež spatříte ve střepech zrcadel, v hladině kaluží po jarním dešti, v denních snech a ve výkladních skříních zapadlých obchůdků. Záhadně proměnlivé, organicky tvárné, bující a hynoucí kdesi na vzdáleném konci času. Domy, bulváry a viadukty vystavěné na deset tisíc let starých skládkách zapomenutých říší, poslední ostrov civilizace v pustinách jedovatých řek a kovových pouští. Viriconium... jehož historie se kroutí a mění, zatáčí a uhýbá jako uličky slumu, jako střeva mytické bestie otevřená na oltáři senilního boha.