M. Žamboch

Pokud nebudeme počítat 28. díl populární série Agent JFK Na vlastní pěst, uplynul od posledního románu Miroslava Žambocha rok a pár měsíců. Někteří si možná mysleli, že Žamboch bude psát už jen Kováře, nebo místo psaní přešel k pouhému čtení a degustování dobrého vína. Nyní se potvrzuje, že ani jedna z možností nebyla správná.  Do světa totiž vyrazila jeho nová kniha Ve službách klanu v papírové, ale i elektronické podobě.

Upíři, katany, nemrtví nacisti, výbuchy, speciální jednotky, střelba. Žamboch.

Nečekejte ode mne klasickou recenzi, to od skalního příznivce Miroslava Žambocha nemůžete očekávat, ale snad vám tento text přinese alespoň nějaké informace. Slibuji, že se budu snažit být objektivní.

Na konci Odplaty Žamboch nasazoval hrdinu do správných kolejí, ale ve svém dalším díle do akce poslal… Vincenta Vegu. Jak vidno - přátelé, kteří mají potenciál naplnit celou knihu, Johnovi došli, naštěstí je tu ještě nepřítel.

Bývalý gladiátor, bývalý nájemný bijec, vrah. Kráčí z temnoty do temnoty, nikdo a nic ho nemůže zastavit. Nemá rád lidi a ty, na kterých mu záleží, je možné spočítat na prstech jedné ruky. Přesto, nebo právě proto, existuje mnohem víc těch, jejichž životy zachránil, než těch, které zabil. A v zabíjení je nejlepší…

První, co mě napadlo, když jsem se začetl do Vincenta Vegy bylo: "G. F. Unger se vrátil!" Kdo neví, na co narážím - jde o řadu westernů do kapsy, přesně takhle na mě zapůsobil JFK (bez JFK) 22 označený jako SPECIÁL. Western ze staré školy se vším všudy, tedy hlavně s tím správným chlápkem na jedné straně a padouchem na druhé.

John Francis Kovář právě nastoupil do své nové práce u E.F., z časoprostorového pašeráka se stal strážce časoprostorové rovnováhy. Narušení modulovaného hyperpole u Slavkova druhého prosince 1805 a podivná smrt jednoho z agentů E.F.ho vrhají do středu dění, které původně mělo připomínat procházku vojenským historickým muzeem. Tedy - ono to vojenské historické muzeum připomínalo, jen se trochu pomíchaly doby.