- 32445x přečteno
Sookie Stackhouseová měla dosud v milostném životě pech. Její první láskyplné vzplanutí k upírovi Billovi nedopadlo přes slibný začátek příliš dobře a vztah s vlkodlakem Alcidem skončil v podstatě ještě dříve, než začal. Naštěstí to vypadá, že se začíná blýskat na lepší časy, a na scéně se objevuje další muž...
Ten, kdo sáhl po téhle knize, má už určitě takřka stoprocentní zkušenost s některým z předchozích dílů, a tak nejspíš ví, co může očekávat. Charlaine Harris až dogmaticky dodržuje svůj způsob vyprávění a ani pátý díl z cyklu Pravá krev nevybočuje v tomto ohledu z řady.
Středobodem všeho dění se tentokrát naplno stává sama Sookie, které sekunduje její nový a velmi mužný vlkodlačí průvodce. Tím, že je Bill povětšinu času pryč ze scény, ubylo detailně popisovaných milostných scén, ale o to více má autorka prostoru vrtat se své hrdince v hlavě a popravdě musím konstatovat, že tak činí možná až příliš. Opakované a velmi podobné úvahy na téma nevěry nebo Sookiina libida jsou tak jedinou slabší stránkou knihy.
Sookie má trochu smůlu a je to právě ona, kdo nalezne v autě místního policisty mrtvolu svého kolegy z Merlottova baru. Hned nato ji napadne, že roztomilý homosexuální kuchař Lafayett už nikoho neobveselí svými dvojsmyslnými vtípky.
Mám však jednu nezvyklou schopnost – nazývám ji postižením. Štamgasti to vyjadřují jinak – že jsem cvok. Ať tak či tak, výsledek je jenom jeden – skoro nevím, co je to rande. Proto nesmírně oceňuji každý nepatrný projev pozornosti. A najednou se k jednomu z mých stolů posadil on – upír.
C. Harris
Sarden - internetový magazín o sci-fi a fantastice / šéfredaktor: Monika Slíva Dvořáková / zástupce šéfredaktora: Daniel Palička / webmaster: Petr Šimčík / ISSN: 1805-2711 / administrace
Ilustrace v hlavičce Stefan Keller na Pixabay
