REPORTÁŽ: Comic Con duben 2022

Druhý český Comic-Con byl kvůli kovidu posunutý až na říjen 2021, a tak jsme se třetího, který právě skončil, dočkali už po půl roce. A vůbec nám to nevadilo. I proto, že organizační tým se opět vytáhl a zahltil nás programem natolik, až jsme zase nevěděli, kam dřív skočit. Být na Comic-Conu je jako být tři dny zavřený v cukrárně, jen nehrozí přejezení a diabetes.

Páteční program a zároveň i celý Con zahájila beseda s Julianem Gloverem, Tomem Hopperem a Finnem Jonesem v hlavním sále. Spojujícím tématem byla samozřejmě Hra o trůny, ve které se coby Pycelle, Dickon Tarly a Loras Tyrell potkali. Řešilo se mimo jiné, jaká postava to v seriálu nejdéle vydržela – Pycelle je v tomto směru rekordman. O Tomu Hopperovi dokonce jedna fanynka napsala, že je dobře, že zahynul v plamenech, protože byl tak hot, že už by to déle nevydržela.

Debata skončila, a tak rychle na prohlídku jednotlivých stánků, kterých bylo i letos požehnané množství. Zabrán do přebírání podtácků s motivy Warhammeru jsem propásl začátek přednášky o Válce nejen ve fantastice Jana Kotouče a Vilmy Kadlečkové. Část, kterou jsem slyšel, ale byla výtečná – Jan Kotouč, autor military sci-fi, je člověk s velkým přehledem, který dovede uplatnit i mimo svoje knihy. Přednáška či spíše debata se samozřejmě nevyhnula aktuálním událostem na Ukrajině. Tomu, jak události dopadají na náš každodenní život i ani zbytečnému strašení nukleární válkou. Poté následovala skutečně poctivá, prakticky postavená přednáška Kateřiny Kalivodové Foltánkové o tom, kam posílat povídky, pokud začínáte psát fantastiku. Autorka vede web literarnialchymie.cz, kde najdete i seznam literárních soutěží, který vám jako začínajícím autorům může hodně pomoci.

Slavnostní zahájení Conu s sebou přineslo první husí kůži. Mini orchestr zahrál motiv Hobitína, Star Treku i Star Wars, takže oko nejednoho nerda nezůstalo suché. Pak už nastoupili cosplayeři, moderátoři Mikoláš Tuček a Alžběta Trojanová a samozřejmě i pořadatelský tým. Dozvěděli jsme se, že letos nás dokonce v Brně čeká Comic-Con pro děti, takže pro nerdy s ratolestmi skvělá zpráva. Velký potlesk sklidil i primátor Zdeněk Hřib, který nakráčel na pódium v kostýmu Iron Mana. Laťka se zvedá, a tak ho příští rok čekáme minimálně jako primáThora.

Po zahájení rychle na rozbor traileru k novému filmu Dr. Strange – Multiverse of Madness, který má premiéru 5. května. Tohle byla skutečně našlapaná prezentace a přinesla spoustu očekávání – schválně, jestli v novém filmu skutečně uvidíme Patricka Stewarta coby Professora X nebo Ilumináty. Nechme se překvapit! Zmožen intenzivním děním prvního dne a záplavou informací se odebírám vstříc říši Sandmana, snad jediné postavě, která mi na Comic-Conu chyběla – v programu i mezi cosplayery.

Pycellova Sobota

Sobotu zahajuje beseda s naprosto skvělým Julianem Gloverem. Fenomenální herec záporných rolí se rozpovídal o své bohaté kariéře, o tom, jak o jeho obsazení v roli generála Veerse ve Star Wars rozhodlo náhodné setkání “přes plot” se sousedem, který casting Star Wars dělal, že honorář za tuto roli dělalpouhých několik set liber (!) i tom, že není těžké hrát záporné role, pokud jsou dobře napsané. A dobře napsaný byl Walther Donovan z třetího Indiana Jonese i Aris Kristatos z bondovky Jen pro tvé oči, proto si dle vlastních slov mezi těmito rolemi nemůže vybrat tu nej – bavily jej zkrátka všechny stejně. Hodně ze svého pak vložil do role mistra Pycella ve Hře o trůny. Původně postava, kterou Glover krásně nazval “boring old fart”, si zasloužila oživit, a tak přišel s myšlenkou, že Pycelle bude mít i druhý soukromý život. Pamatujete na krátkou scénu s prostitutkou, kde se ukáže jako plný života, aby se pak zase vlomil do vetchého starce? Tak přesně tento prvek, který v knize není, vymyslel Julian Glover. A samozřejmě, jak sám řekl, nemůže být větší ironií, než že jednu z mála postav, která přežila šest sezón, což je v GoT obrovský výkon, na konci zabijí děti.

Po Julianu Gloverovi jsem utíkal na jednu z nejlepších přednášek celého Comic-Conu o historii série Fallout, kterou připravil Tomáš “Solast” Lorman. Několikrát nechybělo málo a slavný Fallout vůbec nespatřil světlo světa, snad pětkrát jej chtělo zaříznout marketingové oddělení Interplay, protože taková věc nebude vůbec nikoho zajímat, frčí fantasy, legendární tahový systém soubojů vznikl jako znouzecnost až na poslední chvíli, a třeba román Chvalozpěv na Leibowitze, který jsem četl v patnácti, je pro Fallout, aniž bych to doteď tušil, jedním z mnoha více či méně přiznaných zdrojů inspirace.

Sobotní odpoledne přineslo snad jediné zklamání na Comic-Conu, kterým byl Bernard Hill. Představitel Theodéna z Pána Prstenů byl jednou z hlavních hvězd, ale vlídnost a nadhled, kterými oplývali Julian Glover a Christopher Lambert, bohužel příliš neukázal. Že nečetl Pána Prstenů, který mu připadá dlouhý a únavný, a všechna jména stejná, Eomér, Eówyn, bychom mu určitě odpustili, herci nerovná se automaticky nerdi, mnoho jich takto odpovídá, že vlastně literární předlohy neznají. Když ale fanynce ptající se na dabing postavy z World of Warcraft odvětil, že to dávno zapomněl, že ani neví, co WoW je, jestli to není něco, co hrajeme večer osamocení ve svých malých tmavých místnostech, tak to už bylo smutnější. Totéž upozorňování na chyby v angličtině, prý Česká republika je země, kde nikdo nemluví anglicky a tak dále. Ano, sáhodlouze odvykládal natáčení scény s útokem Rohirů, zavtipkoval o umělém koni, který na něm ležel, že prý jako metodický herec chtěl opravdového, ale jinak šlo o docela odměřený, místy dokonce arogantní výstup bez pochopení pro místo, kde se odehrával.

Christopher Lambert, který přišel potom, naopak zářil nadšením a i na potrhlé dotazy z publika reagoval s úsměvem a vtipně. A to dokonce, i když dvakrát po sobě zaznělo od dospělých fanoušků – pane Lamberte, jste oblíbeným hercem mé mamky. Tady se my zamysleme, jestli to nezvládneme lépe. Lambert se rozpovídal o natáčení Highlandera, třeba o tom, že jiskry při šermířských soubojích byly skutečné, žádné triky – v rukávech měli herci elektrické kabely připojené k baterii na zemi (!). Mluvil i o Mortal Kombat, který si jako Lord Rayden užil, protože mohl zabíjet lidi očima a nemusel nic moc dělat, i o zábavném natáčení jedenáctého dílu hry. Zmínil i Seanna Conneryho, který byl prý ohromně laskavý člověk.

Mezi highlighty soboty patřila i přednáška Tomáše “Broga” Kratochvíla o seriálu Arcane a večer, jak jinak, autogramiáda Františka Kotlety a Kristýny Sněgoňové. S Františkem Kotletou jsme si krátce popovídali o jeho veřejném dopisu Sergeji Lukjaněnkovi, který nazval Čechy nácky, a o tom, jak teď onen dopis koluje online po ruských sociálních sítích. Pak ještě samozřejmě podpis knihy Spad, kde je pozoruhodně přesně předpovězená situace na Ukrajině a společná fotka. Jedna z nejlepších chvíli celého Comin-Conu.

Pérákova neděle

Neděli zahájil výtečný panel s českými komiksovými autory moderovaný Mikolášem Tučkem, pak rychle na Petra Kopla a Petra Macka a jejich Zázraka a Péráka. Skvělý byl Petr Kopl, který svým energickým stylem povzbuzoval začínající kreslíře, aby se, sakra, nevymlouvali na kraviny a prostě začali kreslit. Překážky prý budou vždycky, jde o to je překonávat.
Nenechal jsem si ujít ani besedu o Brumbálovi – hrdina nebo padouch? Autorka přednášky, Freya, měla jasno. Brumbál je manipulativní sebestředný parchant, který obětoval hodně lidí kolem sebe včetně Harryho. Nelze než souhlasit.

Závěr Comic-Conu pro mě tvořilo povídání Jana Kotouče a Lucie Lukačovičové o takzvané inspiraci. A opět naprosto perfektní. Inspirace přijde až tehdy, kdy se něčemu poctivě věnujete. Spíš než inspirace tak existuje hlavně tvrdá a poctivá práce. Žádné štěstí, nic takového. A je třeba počítat i s nezdary a nenechat se jimi odradit, takový je život.

Comic-Con jako stamina potion

V neděli odpoledne se pak dostavuje menší sklíčenost. Vejdete do tramvaje nebo do metra a lidi jsou divně nebarevní, nemávají holemi se svítícími krystaly na konci, vlastně nemávají vůbec, nemají pestrobarevné anime účesy, a dokonce ani papírovou Pikachu čelenku. Divné. Ona sklíčenost ale nakonec nevyhraje, protože Comic-Con má schopnost zůstat ve vás dlouho po tom, co skončí. Energii všech těch skvělých hostů, cosplayerů, nerdů a nadšenců všeho druhu si odnášíte s sebou, funguje jako stamina potion. A až začne vyprchávat, už se budeme zase těšit na další ročník.