RECENZE: O krok před peklem, antologie

„Haló, je tady někdo?“ halekal Vincenc, jen co vykopnul dveře od bytu, jehož adresu mu před chvílí poskytl Felix do telefonu. Odpovědí mu bylo hrobové ticho. „Tak nedělejte si ze mě srandu, jó? Jestli se sem táhnu zbytečně… Nebudete mi věřit, co mi pošta doručila do kanceláře! Já jsem z toho...“ Další slova mu uvázla v hrdle, protože překonal panelákovou chodbu a vpadnul do obýváku.

Tam seděl zbytek party a mlčky zíral na tři stejné knihy s červeným přebalem položené na konferenčním stolku. Výhružně ležely a červení draci posměšně cenili zuby do prostoru. Vincenc mával čtvrtou, úplně stejnou knihou. Padla mu brada, ale rychle se vzpamatoval. „No to mě poser! Já se těšil, jak vás ohromím, a vy je máte taky?! A víte někdo, co to je?“

„No to právě nevíme, proto asi Felix svolal tuhle poradu, to dá rozum, ne?“ pípla Klaudie, celá vyděšená. „Zajímalo by mě, jak přišli na to, co se dělo na našem třídním srazu. Nějaká Jůzlová. Já ji ani neznám!“

„Náhodou konečně někdo vyjevil, jak schopný jsem nekromant, když se mi NIKDO z vás neplete pod nohy!“ naparoval se Walter a očekával, že s ním všichni budou souhlasit.

„Hele Nekro, už sis zjistil, kdo je Anita Blakeová? Ne? Tak kuš!“ chechtal se Vincenc a praštil sebou na gauč.

Drahnou chvíli se ti tři dohadovali v podobném duchu, ale Felix pořád ani slovo.

„Tak řekneš nám k tomu něco, Felixi?“ obrátila se konečně Klaudie přímo na něj.

„Nemám co. Každopádně to musíme pořádně prostudovat, vypadá to, že všechny ty popsané historky nejsou ani trochu přikrášlené a někdo toho o nás fakt opravdu hodně ví. Jak jsem se dostal k VVK, jsem nevyprávěl nikdy nikomu. Jestli je to průsak s nějakou realitou, kde jsme jenom fiktivní postavy, nebo jestli to je něčí kolosální kanadskej žert, to nedokážu takhle narychlo říct. Takže, kdo už jste co přečetl, ať si porovnáme, co víme...“

Kladivo na čaroděje má svůj unikátní vesmír a Felixova parta je projekcí jeho kolektivního vědomí.
A co je kolektivní vědomí?
Ano, správně! Propojení myslí, které neustále vstřebává další mozky. Asimiluje. Stejně jako Borgové. Vcucne nového autora, vtiskne mu matrici kladivářského univerza hluboko do paměťových buněk a natrvalo vytvoří nová neuronová spojení s Felixem, Vincencem, Walterem i Klaudií.

Jinak si to totiž neumím vysvětlit. A až budete o krok za peklem jako teď já, pochopíte, o čem mluvím, a nejspíš mi dáte za pravdu. Vysoká řemeslná úroveň celé série, to je pro znalé fanoušky stará vesta. Troufám si tvrdit, že to je vůbec základní kritérium pro účast na téhle magické taškařici. Ovšem fakt, že i všichni v antologii přítomní nováčci dokázali ovládnout nejen genius loci, ale i "genius člověk", to už stojí za zamyšlení. Některé povídky se vám třeba budou líbit míň, některé vás neosloví a za pár dní zbyde jen matná vzpomínka na drobnou epizodu v životě některého z hlavních hrdinů. Jiné vám naopak přinesou nový pohled na minulost nebo nitro (neboli duchovno, nikoli obsah dutiny břišní a metráž střev) oblíbených protagonistů a budete chtít víc. Podrobností. Minulostí. Co já vím?

Takže. Buď existuje to kolektivní vědomí, nebo je duo Pavlovský-Jůzlová (protože, nalijme si konečně čistého vína - za každým velkým mužem stojí skvělá žena) opravdu nadáno nějakou magickou silou, telekinezí, čímkoli, čím ovládají všechny asimilované. Což nám čtenářům může být venkoncem jedno. Účel světí prostředky a v tomhle případě vyšší dobro nikomu neubližuje ani náhodou. Takže pokud je výsledkem (kteréhokoli) výše uvedeného počínání obsahově vyvážená antologie s tolika povídkami, nad kterou jako pravověrný fanoušek chrochtám blahem, pak haleluja a otec zakladatel budiž pochválen.

Zkusit (být) O krok před peklem prostě nemůže být pro čtenáře krok vedle. Buď si celou jízdu užijete, protože na zatím neznámé historky svých oblíbených postav jste se jen třásli, nebo budete mít jedinečnou možnost zkusit, jak vám zachutnají. V úvodu se dozvíte základní informace o všem důležitém, co se až doposud stalo v první sérii, aniž by vám vyspojleroval kdeco, a jako případní začínající fandové budete mít pak před sebou celých dvanáct dílů první série k přečtení. My ostatní si bohužel musíme počkat, až Martin D. Antonín dodá rukopis prvního dílu druhé série do výroby a tiskárna na pult. (To jsou kuloární informace, které unikly na autogramiádě, takže už to vlastně ani není tajné.)

Víc podrobností netřeba, svoje povídky si musí najít každý sám. Za mě vede Jany Jůzlové Už je to let (Klaudiin třídní sraz), Modlitba pro hříšníka od Jirky Pavlovského (pro změnu Felixova historka minulá a archivní) a Čarodějovo srdce Honzy Hlávky (to jde tak daleko do minulosti, že dlouho nebudete tušit, o kom ze současných postav je tam vlastně řeč, a celkově se vymyká nastavenému prostředí urban fantasy). Asi budu líznutá tou historií a tyhle tři kousky mi tím pádek nejvíc utkvěly v paměti, protože vyvolávají další možná coby-kdyby-jakby. Což ovšem neznamená, že bych jako super povídky nejmenovala i další… skoro všechny. Důležitější tedy je, že jsem nenašla žádnou, o které bych mohla prohlásit, že je slabá a nemá v antologii co pohledávat.

P.S: Až si přečtete celou antologii, bude vám i ten úvodní obraz v obýváku naprosto jasný a všechny narážky aktérů zcela pochopíte:-D

Obsah:

O světě Kladiva na čaroděje (Ondřej S. Nečas)

Krajka paličkovaná bruselským stylem (Štěpán Kopřiva)
Pro bono publico (Jakub Mařík)
Les Houmles (Darek Šmíd)
Modlitba pro hříšníka (Jiří Pavlovský)
Popelák (Karel Doležal)
K.R.E.V. (Markéta Klobasová)
Hitparáda (Martin Paytok)
Noc oživených nekromantov (Dušan D. Fabian)
Už je to let (Jana Jůzlová)
Achillina pata (Martin D. Antonín)
Týden v tichém domě (Jiří Pavlovský)
Čarodějovo srdce (Jan Hlávka)
Jak Vincenc zachránil Vánoce (Ondřej S. Nečas)

Medailonky autorů

O krok před peklem
kolektiv autorů
nakladatelství Epocha
Fantastická Epocha
rok vydání 2018
formát 121x190, váz. s přebalem
počet stran 488
cena 499 Kč