Prvý román Petra Kubáta Síťařka rozvíril vody fantastiky zhruba pred dvomi rokmi. Vynikajúci kyberpunk vás zaviedol do Tokia, metropoly budúcnosti, plného hackerov, nemilosrdných korprorácií a divokej rockovej hudby. Bílá čarodějnice je voľným pokračovaním Síťařky a srdcia milovníkov kyberpunku budú opäť plesať od radosti.
Devět nocí je pokračovanie románu Devět dní od Zuzany Strachotové. Opäť sa ocitáme vo svete ovládanom kňazmi Citadely. Ľudia majú nalinkované všetko. Od oblečenia cez to, s kým si smú založiť rodinu, až po to, čo si môžu myslieť. Útok vojakov Citadely na sídlo povstalcov bol úspešne odrazený. No eufória z víťazstva začala vyprchávať a objavujú sa problémy...
Je to tady, chvíle, na kterou jsme se hrozně těšili, ale zároveň si tak trochu přáli, aby nikdy nepřišla. Dvanáctý a také finální díl Legie je venku a obrázek Kraksny na hřbetech jednotlivých dílů v poličce je konečně kompletní.
Co kdyby kniha byla seriál? Ve formě krátkých novel nám ukazovala střípky ze života postav a postupně nás uváděla do svého světa? Martin Koláček to zkusil a vydal první novelu ze série Generace.
Začíná období dovolených a my vám přinášíme něco ke čtení. Tentokrát je to povídka Restart od Lucie Tringelové Kaňové, která vyhrála první místo v literární soutěži O Stříbřitělesklý halmochron.
Najskôr to Patrik Pleva považoval za obrovské šťastie. Dostal sa na ten najmodernejší koráb IFSS Mythos, patriaci armáde Interstelárnej federácie. Bude brázdiť nekonečné diaľky vesmíru v tom najlepšom a s tými najväčšími profíkmi. To však netušil, že v hlbokom podpalubí sa nachádzajú väzni a dvaja z nich sú rozhodnutí ujsť. Aby toho nebolo málo, zachytili S.O.S. z pustej planétky Migo. A jeho zaradili k prieskumnému výsadku. A aby toho ešte stále nebolo málo...
Znáte literární žánr zvaný biopunk? Jedná se o subžánr science fiction, který se zaměřuje na svět, ve kterém biotechnologie a genetické inženýrství hrají klíčovou roli. Tento žánr si často klade otázky ohledně etiky a důsledků lidských zásahů do genetického kódu a života obecně. Biotechnologie a genetické inženýrství tu hrají velmi důležitou roli, daný svět je často zobrazen jako dystopie, kritizující společnost, politiku a etiku ve spojení s technologickým pokrokem a jeho vlivem na lidskost.
V ďalekej budúcnosti sa ľudstvo utiahlo do podzemia, kde živorí. Povrch Zeme patrí monštrám. Všetko sa posralo vtedy, keď sa na nebi zjavilo druhé Slnko. Stalo sa to v okamihu. Nikto nikdy nezistil, ako sa taký obrovský objekt do Slnečnej sústavy vôbec dostal. Samozrejme, že spôsobil katastrofu. Z mora navyše vyliezli monštrá a život, aký sme dovtedy poznali, skončil. Možno tú deštrukciu dokáže zastaviť Mark Badluck. Avšak chce Mark zachrániť svet?
Jeden z mála spisovatelů, kteří se dokáží psaním s přehledem uživit, je Jan Kotouč, autor velice plodný a pracovitý. Před časem jsem od něj četla novelu Příliš blízké setkání a momentálně mám rozečtený military román z alternativní historie Bitva o české země. Nejsem úplně skalní fanda vojenství, ale jeho romány se čtou úplně samy, jsou napsány lehce a svižně, a když loni vyšel Strnadův efekt, bylo mi jasné, že tenhle kousek mi v knihovně prostě chybět nesmí.
Bod obnovy patří k nejambicióznějším českým snímkům, které vyšly v loňském roce. Velkolepý sci-fi snímek dorazil 24. ledna na streamovací platformu Netflix. Rozhodli jsme se vám představit naše názory na tento unikátní filmový počin v poměrně netradiční formě.
Dlouho očekávaný snímek Bod obnovy vtrhl na plátna kin. Ambiciózní český film, za jehož zrodem stál režisér Robert Hloch, v upoutávkách lákal na netradiční, vizuálně opojný zážitek, který nemá v našich luzích a hájích obdoby. Tvůrci měli velké ambice a divákům chtěli naservírovat odvážné a osobité dílo s jedinečným kreativním uchopením. Podařilo se naplnit vysoká očekávání, nebo se projekt autorům kompletně rozpadl pod rukama?