J. Mikulík

Stejným způsobem, jakým graduje napětí příběhu, stupňuje se moje touha se k sérii neustále vracet a postupovat jí kupředu. Psaní této recenze mě až fyzicky bolí, protože mě zdržuje od hraní finálního dílu. Tak šup šup, rychle to přečti, ať můžu zase začít hrát.

Vzhledově není co dodat, kniha drží vizuální styl předešlých. Pravidla jsou taky stejná, dvě malinké novinky není potřeba prozrazovat.

Tak je to tady, náhle a nečekaně. Čtyři knihy jsou za náma a avizované těžké časy jsou zde. Celou dobu se o tom pouze mluvilo a pak najednou při rozehrání páté knihy mám pocit, že jsem usnul při čtení pohádek pro děti a probudil se do tvrdé reality.

Letos vychází závěrečný díl gamebookové série Gabriel Knoxx a při té příležitosti jsem si s jejím autorem popovídal o tomto díle i celé sérii. Upozornění, text obsahuje drobné spoilery z prvních pěti knih série.

Ačkoli to podle časového odstupu obou recenzí není poznat, vrhnul jsem se na druhý díl série v podstatě ihned po dohrání toho prvního. Tak moc jsem chtěl vědět, jak moje rozhodnutí ovlivňují herní svět.

Gamebookový epos o hrdinovi Gabrieli Knoxovi pokračuje již čtvrtou knihou. Na všechny tři předchozí díly je možné si přečíst recenze na webových stránkách sardenu. Dílem Věž havranů je završena první polovina série. Autor Jiří Mikulík ve Věži havranů pokračuje v nastaveném vysokém standardu a ponechává vše dobré a osvědčené již z minulých dílů.

Je super, že gamebook svým návratem může oslovit zase další generaci čtenářů. Stačí tužka, kostka a nebát se jít vstříc dobrodružství.