RECENZE: Zázračná kněžka, Jiří Mikulík
Článek od: Kamba - 05.12.2023
Sérii Gabriela Knoxe od Jiřího Mikulíka jsem se dlouho vyhýbal. Záměrně. Z informací z komunity bylo zřejmé, že se jedná o propracovaný příběh rozdělený do osmi knih, které na sebe přímo navazují. A kde já mám jako vzít čas na takové velké hraní?
Letos mě však svět gamebooků pevně chytil, důvod pro výmluvy odpadl a tak jsem se rozhodl si celou sérii zahrát. A bohužel se moje obavy potvrdily: tento megapropracovaný projekt půjde těžce odložit z ruky a bude nesnadné kvůli němu nezanedbat balení vánočního stromečku, zdobení kapra a smažení dárků. Nebo tak nějak.
Dlouholetí fanoušci Sardenu můžou namítnout, že recenzi na první díl Zázračná kněžka už přeci jednu máme. A já odpovím: klidně tři! Myslím, že si to série zaslouží. Navíc frankie jej hrál v době vydání, já mám ten luxus si ji zahrát rovnou se všemi pokračováními (poslední díl čtenáři dostanou na jaře) a lépe si vychutnat její kampaňovou atmosféru.
Svazek je na gamebook docela veliký, má formát standardní knihy. Velikostí je podobná Domu na Strážném vrchu, která měla ale mnohem větší řádkování. Hůř se tedy tahá do šaliny, na druhou stranu jsou písmenka alespoň větší a lépe se čtou.
Pravidla připomínají Lone Wolfa, hráč má kromě životů a zacházení se zbraněmi na výběr z dvanácti schopností, se kterými bude hrát. U prvně jmenované série hráč řešil puzzle: jaké si vybrat schopnosti, aby byl schopen přežít (a většinou vedl ke stejnému výsledku). Zde je výběr mnohem propracovanější: schopnosti jsou rozděleny do třech skupin (Válečník, Hraničář nebo Vrah) a umožňují tak vytvořit charakteristický build, vyhovující hernímu stylu čtenáře.
Díky tomu má čtenář možnost zažít pokaždé jiné dobrodružství. Je dobré si svůj postup dobře promyslet, nepoplést jako já s těmi Vánoci a např. nevydat se s vrahem na putování po zalesněné liduprázdné vrchovině. Ne, že by to nešlo, ale prostředí neumožní využít naplno potenciál dovedností hrdiny a navíc může třeba omylem vlézt do (pro hraničáře úplně zřetelného) brlohu zívajícího medvěda. Zde poznamenám, že oceňuji chytré autorovo rozhodnutí zakomponovat povolání vraha, nikoli čistě zloděje. Přece jen je to pořád soubojový gamebook, takže se hodí, že zlodějský charakter umí i dost dobře bojovat.
Zápletka je prostá (přesun z bodu A do bodu B), zábavné je samotné putování. Bez spoilerů popsat pestrost možností, které se nabízí, není úplně jednoduché. Jedna se přesto nabízí: stačí kouknout na seznam achievementů, které může postava získat a jsou uvedeny rovnou v pravidlech. Už jen názvy Žoldnéř, Lovec vlků nebo Renegát v mé mysli asociují naprosto odlišné herní styly a dokonce i charakterové vlastnosti hlavního protagonisty. Svou volností prozkoumávání mi kniha připomíná Verax, který také rozkvetl až při opakovaném hraní. Co mi zde chybí, je možnost hrát za vyloženě zlého, krutého, egocentrického, maniakálního psychouše. Nějaké temné možnosti se sice nabízí, ale postava je v tomto příběhu prostě příliš zranitelná na to, aby úplně kašlala na okolní svět. Uvidíme, co přinesou další díly.
Jediné mínus vidím v závěru cesty: vypadá to, jako by se autor zalekl možnosti prodloužit putování o dalších padesát odkazů a konec pak vypadá strašlivě uspěchaně. Možnosti hráče jsou chirurgicky osekávány a dokonce může postava bez varování umřít čistě špatnou volbou typu „jdu doleva/doprava“. Závěr mi tak přišel dost rušivý. Když se v něm navíc nic extra nestane.
Jinak klady dobrodružství převažují. Nadšeně se rozepisovat bych dokázal ještě dlouho, jak jste si asi všimli, kniha mě chytla a nepustila. Nicméně nechci už vás více zdržovat od hraní. Tak běžte a kupte si ho. A nebo rovnou všechny.
Tuto recenzi vám přináší Leif G. Knoxx (válečník), nejstarší z bratří Knoxxů. Vládne šermířským finesám v boji s mečem a dýkou, ubrání se i přesile. Umí střílet z luku a má neskutečně rychlé reflexy. V dospívání se u něj projevila zázračná schopnost regenerace. V dobrodružství, které prošel na druhý pokus, se do historie světa zapsal jako Nájemný žoldnéř.
Jiří Mikulík
Zázračná kněžka
Vydáno: 2016, Tigris
Počet stran: 308
Jazyk vydání: český
Ilustrace/foto: Jan Kordina
Autor obálky: Alena Kubíková
Vazba knihy: měkká / brožovaná
ISBN: 978-80-7490-095-2
- 923x přečteno
Přidat komentář