RECENZE: Roman Bureš, Vítejte v pekle

Není Bureš jako Bureš aneb tohohle agenta fantastiky budete milovat. Kladenský rodák Roman Bureš vlastně nikdy psát nechtěl. Mnohem raději se věnoval cestování, bojovým sportům a své rodině.

Zlom u něj nastal jednoho listopadového odpoledne. Tehdy ani v nejmenším netušil, do jak obludných rozměrů se tato nevinná záliba rozroste, jak moc ho pohltí a jak na ní začne být závislý. V té době by ho ani ve snu nenapadlo, že by mohl napsat knihu. To, že mu vyjde sci-fi trilogie v prestižním Knižním klubu, pak byla čirá utopie. Ale sny jsou od toho, aby se plnily. Stačí, když jim dostatečně věříte. V roce 2013 mu vyšly hned dva romány, Legionář a Zuřící lev. Oba se odehrávají ve starověkém Římě. Za vrchol své tvorby však považuje originálně pojatou historicko-dobrodružnou sci-fi trilogii Propast času, kterou otevřel stejnojmennou knihou v roce 2015, aby na ni o rok později navázal v pokračování nazvaném Císařovna. Závěrečný díl s podtitulem Impérium vyšel v roce 2018.

Já osobně miluju jeho román Říše, v němž zavede čtenáře do alternativní historie, v níž Německo vyhrálo 2. světovou válku. Je to temný, depresivní příběh, nad nímž budete po přečtení ještě velmi dlouho přemýšlet. Ze zcela jiného ranku je pak postapokalyptická Planeta idiotů, osolená humorem černějším než turek v bruntálské nádražce. Když tedy Romanu Burešovi nedávno v mateřském nakladatelství Epocha vyšel soubor povídek Vítejte v pekle, bylo mi jasné, že tuhle knížku prostě musím mít. I kdybych si pro ni musela dojít do pekla. Povídky totiž miluju. Těšila jsem se jako malé dítě na velké prázdniny. Jako matka na konec puberty svých dětí.

První povídka O lidském dobytku je labužnickou ochutnávkou pekelného jídelníčku znalce Inferia. Její následnice Za Sofii také nebude pro autorovy nadšence žádnou horkou novinkou, protože vyšla v neméně epochální sbírce Zákon genu. I zde je ústřední postavou Rónan, děj se však odehrává až po událostech popsaných v románu Inferium. Čtenáře, kteří mají Romana Bureše načteného, naopak potěší zcela nový text s originálním názvem - Jsem v hajzlu! Zoufalé zápisky devatenáctiletého autorova alter ega, chlapce, jež se svébytným způsobem vyrovnává s nechtěným těhotenstvím své přítelkyně, mi atmosférou připomínal známý film Samotáři. Epilog je překvapivý a rozmašíroval mě na prvočinitele.

Naprostou protiváhou k tomuto příběhu je vtipně a moderně pojatá pohádka Obrovo přání. Humorně pojaté vyprávění dává čtenáři nahlédnout do laskavého světa autorovy duše, v němž vždy vítězí pravda a láska nad lží a nenávistí. Po pohádkově laděné alegorii se může čtenář těšit na něco lechtivého. Erotický sci-fi horor Panenka mě dostal do kolen a úplně jsem si představovala, jak by vypadalo jeho filmové zpracování. Následující Pěkná kérka je textem o tajemném tetování, náboženství, magii a zániku světa. I přes jistou odhadnutelnost konce jsem si užívala její až fatalistickou atmosféru.

Třetí den a Botička jsou povídkami o Titovi, který přežil germánskou řežbu u Teutoborgu. Antické téma je Burešovo oblíbené a v textech to jde opravdu hodně vidět. Pokračuje se Serenou, která nás zavede do moderního světa, v němž bychom se však ocitnout nechtěli. U této drsné postapokalyptické vize o pomstě a naději mě překvapil u autora velmi netypický konec. Další povídku, poněkud lascivního Neffiho, jsem znala již z eroticky pojaté antologie Krásky a vetřelci. I při opakovaném přečtení však neztrácí svou lehkost, vtipnost a neotřelost. Následovaná je Spasitelem – volným pokračováním příběhu o dívce Sereně spojené s motivy cestování v čase, zamyšleními nad věčnou touhou lidstva po sebezničení a o snaze vyhnout se vlastnímu osudu. Dalším textem je v podstatě bizarro bajka o inteligentních hlavonožcích, církevním tmářství a marném boji za pravdu. Předposlední postapokalyptickou Nemesis znají věrní čtenáři ze sborníku Ve stínu apokalypsy.

Na počátku bylo Peklo. A je i na konci. Závěrečné Vítejte v pekle je klasickou variací na gotické peklo, které funguje na zesíleném principu oko za oko, zub za zub.

Pokud máte rádi tuzemské povídky, bude se vám Vítejte v pekle více než líbit. Najdete zde kvalitu, různorodost stylů a žánrů, překvapující pointy, fungující zápletky a také nezbytný humor. Pokud ovšem máte Romana Bureše a antologie nakladatelství Epocha načtené, je možné, že se skutečně začtete až od strany sto třicet. Nicméně i přesto věřím, že si i ostřílení znalci najdou v této sbírce nové a neokoukané skvosty. Já byla více než nadšená.

A co vy? Z jakého souboru povídek jste si naposledy sedli na zadek?

Vítejte v pekle
Autor: Roman Bureš
Žánr: Povídky, Literatura česká, Fantasy
Vydáno: 2022, Epocha (ČR)
Počet stran: 408
Jazyk vydání: český
Autor obálky: Lukáš Tuma
Vazba knihy: měkká / brožovaná
ISBN: 978-80-278-0095-7