NEDĚLNÍK: O PevnostConu, autorech a recenzentech

Článek od: Jan Procházka - 04.09.2022

Ještě ve mně doznívá letošní PevnostCon. Pro mě je tahle akce (stejně jako pro mnohé z vás) především o setkání s lidmi, se kterými jsem na stejné vlně, a o skvělé muzice. Ale o té psát dneska nechci. Chci psát především o lidech.

Nedávno jsem četl několik recenzí, které mě dost otrávily. Recenzentka v nich ani tak nehodnotila knihy samotné (jejich klady a zápory), ale především autory a jejich pohnutky, které je podle ní k napsání těch příběhů vedly. Skoro to vypadalo, jako by recenzentka měla dojem, že když je postava magor, sociopat nebo megaloman, je to proto, že autor je také takový. Dost mě to překvapilo, protože (a tady se vracím zpátky k PevnostConu) se s mnoha autory znám, setkávám a přátelím a jsou to většinou normální, obyčejní lidé. Tátové a mámy od rodin, mnohdy dělící svůj čas mezi práci a výchovu dětí. Lidi, kteří ráno musí vypravit děcko do školky či školy, a k psaní se dostanou mnohdy až večer. Jediný rozdíl mezi námi a jimi je v tom, že oni mají ty příběhy v hlavě a umí je napsat. Samozřejmě, že mnozí z nich těží ze svých zážitků nebo z příběhů, které někde slyšeli. A občas se vypisují ze svých strachů a obav. To je normální a zcela přirozené. Ale není už normální a přirozené v recenzi řešit, jestli autorka není náhodou sociopat jako její hrdina. Nikdy by mě nenapadlo do recenze Krve pro rusalku napsat, že její autorka je nejspíš rasistický sociopat, protože hlavní hrdina takový je. Pro boha živého, co za člověka by musel podle takovéhle rovnice být například Stephen King?

Právě na takových akcích, jako je PevnostCon, se fanoušci fantastiky můžou s autory setkat a zjistit, že jediné, co je na nich šílené, je jejich láska k příběhům, a ta je stejná jako láska nás, čtenářů.

Myslím si, že ten náš fantasy a sci-fi rybníček je dost malý na to, abychom do něj vnášeli nějaké negativní myšlenky či řevnivost. Mnozí z nás (ať už z řad autorů či recenzentů) to už pochopili, a proto jsou ta setkání, mezi něž patřil i letošní PevnostCon, tak super. No a těm ostatním to snad někdy dojde.


 


 

 

Komentáře

a jsem strašně ráda, že to takhle zaznělo. Vždycky, když si vzpomenu, jak mě nějaká bezejmenná paní z jedné nejmenované soutěže posílala kvůli hororové povídce na psychiatrii, tak se ošiju, jako by si na mně dělali slimáci swingers párty. Každý hodnotitel soutěží či recenzent by si měl jednou začas stokrát preventivně napsat: NELZE ZAMĚŃOVAT OSOBU AUTORA S JEHO FIKČNÍM SVĚTEM!

Ať žijí příběhy!

Trošku nenormální milovnice písmenek, hororů (jak knižních tak i filmových), červeného vína a svých tří chlapů v chalupě.

Prostě Madla

Přidat komentář