RECENZE: Orson Scott Card, Vykoupení Kryštofa Kolumba

Zabíjím všechny, aby všichni mohli žít…

Ve 23. století se zdecimované lidstvo snaží zachránit sebe i zdevastovanou Zemi a jednou z cest je i studium dávných časů. K tomu je zřízen Institut minulosti, který pomocí nejmodernější techniky dokáže nahlédnout až do pradávných věků. Vědci se snaží zjistit příčinu současného neutěšeného stavu a jejich závěr je překvapivý: za všechno může objevitelská výprava Kryštofa Kolumba z patnáctého století do Ameriky. Při hledání odpovědi na otázku, co vedlo tohoto Janovana k tak zarputilému prosazování námořní cesty na západ, byla odhalena velmi zvláštní příčina: Kolumba oslovila Svatá trojice, která jej odvrátila od jeho úmyslu podílet se na křížové výpravě za osvobození Konstantinopole a Jeruzaléma od Turků.

Zcela samozřejmě se tato událost stala předmětem podrobného zkoumání Institutu a bylo dokázáno, že nikoliv svatí, ale obyčejní lidé z jiné budoucnosti chtěli tímto zásahem do minulosti zabránit něčemu strašnému ve svých vlastních dějinách. Tak se pomalu začal prosazovat názor, že i do naší minulosti by se měli vypravit poslové, kteří by dokázali Kolumba ovlivnit. Jak, kdy a kdo, to je velmi složitá záležitost, protože zásahem do minulosti přestane existovat naše současnost…

Jeden z nejpopulárnějších amerických autorů sci-fi se touto prací, vydanou v roce 1996, dotkl několika témat, která jsou velmi aktuální i v dnešní době. Kromě klasických a běžně zpracovávaných, jako je např. cestování časem, hledání kontrafaktuálu, technická a intelektuální vyspělost budoucích generací, vývoj a proměna žebříčku životních hodnot apod., se tady setkáváme s tématem významu pojmu svoboda, vývoje víry a náboženství, postavení jedince v celé společnosti a jeho možnostech vlivu, různých forem vzájemného omezování a působení jak z hlediska otroctví a rasismu, tak z významu postavení na společenském žebříčku.

Obecnějšími tématy se autor nezabývá nijak hluboce; má jasnou představu, kterou čtenářům předkládá, a pokud je tento s něčím nespokojen, případně by si žádal podrobnějšího vysvětlení, odpovědi se mu, bohužel, nedostane. Mnohem výrazněji je v knize zastoupeno téma víry a jejího vlivu na osobnost člověka, lhostejno, zda prostřednictvím určitého náboženství nebo vědeckých dogmat. S tím souvisí úvahy o poddanství, otroctví a slepé oddanosti.

Většina těchto úvah se děje formou dialogů a tím se dostáváme k vystupujícím postavám. Charismatický, okouzlující a přitom hluboce věřící Kolumbus je ústřední postavou, kolem které se vše ostatní točí. V jednotlivých kapitolách sledujeme nejdůležitější okamžiky jeho života od ranného mládí až do smrti. Postava je to plnokrevná, hluboce lidská a díky svým pochybám a úvahám i silně inspirující. Dějová linie minulosti, které vévodí, je vůbec plná zajímavých a plnohodnotných osobností, které jsou Kolumbovi rovnocennými partnery a přispívají k dokonalé plastičnosti a reálnosti prostředí.

V dějové linii budoucnosti lze rozsahem ke Kolumbovi přirovnat vědkyni Tagiri, která je stejně jako mořeplavec přesvědčena o své pravdě a stejně tak jako on je nakonec schopna své stanovisko přehodnotit v zájmu vyššího poslání. Svět budoucnosti je načrtnut schematicky a podobné jsou i postavy. Působí poněkud sterilně a odtažitě, hodně diskutují a polemizují, protože se s nimi setkáváme většinou na vědecké půdě Institutu. Výjimku tvoří snad jen Tagirina dcera Diko, která se svou zvídavostí a netradičními postupy pasuje do role cestovatelky v čase.

Cestou vyslanců do minulosti se totiž dvě oddělené dějové linie spojují a my už jen sledujeme, jak se vyvoleným daří plnit předem dané úkoly a směřovat tak vývoj událostí žádoucím směrem. Trošku mě zamrzelo, že právě tato část, která nabízela nepřeberné možnosti různých komplikací, nástrah a nepředvídaností, proběhla mimořádně v klidu, zadané úkoly byly beze zbytku splněny a všechno šlo až neskutečně hladce. Přitom se jednalo o vážné zásahy do myšlení lidí, do jejich dávných zvyků, dlouholetých tradic a rituálů, nutné byly i změny postojů k dosavadním rivalům a nepřátelům, přístupu k práci a s tím související uspořádání společnosti.

Mnohé o smyslu a poslání celé knihy napoví fakt, že se autor hlásí k Církvi Ježíše Krista Svatých posledních dnů (Mormoni). O. S. Card říká: „Staráme se o morální hodnoty, vznešenost, slušnost, štěstí a dobrotu – hodnoty skutečného světa, zobrazitelné ve své čistotě jen v knihách“ (Wikipedie).  Navíc on sám působil dva roky jako misionář v Brazílii a v knize evidentně čerpá ze svých vlastních zkušeností. Když se tudíž podíváme na obraz správného vývoje společnosti po Kolumbovi tak, jak nám jej autor předkládá podle svého nejlepšího přesvědčení, nemůžeme se divit, že je až extrémně idylický.

Co však lze na knize ohodnotit nejvýše, to je vypravěčské umění, kterým spisovatel vládne. Bohatost jazyka, schopnost postupně vypointovat děj, prozrazení toho, co by si každý nechal až nakonec, a přesto udržení souvislé linie a napětí. Ani pár chyb a překlepů v textu nezabrání čtenáři v tom, aby nedočkavě sledoval osudy hrdinů a hltal každou stránku z knihy, uzavřené medailonkem o autorovi z pera Martina Šusta a ozdobené na obálce úžasnou ilustrací Patrika Krásného.

Mou osobu se autorovi o jeho pravdě a vizi budoucnosti přesvědčit nepodařilo, to však nic nemění na tom, že je četba této knihy velmi příjemným zážitkem, který je možné každému jen doporučit.

Hodnocení: 60 %.

Orson Scott Card: Vykoupení Kryštofa Kolumba
Nakladatelství: Laser
Rok vydání: 2011
Překlad: Andrea Perlová
Redakce: Helena Šebestová
Obálka: Patrik Krásný
Vazba: paperbeck
Rozměry: 16,5x11x3
Počet stran: 415
Doporučená cena: 279,- Kč