FILM: Hobit: Neočekávaná cesta (Hobbit: An Unexpected Journey)

Že je celek víc než jen prostý součet částí, je pravda věkem ošoupanější než klobouk Gandalfa Šedého. Že ji ovšem potvrdí i tolkienofily vymodlený snímek Hobit, to jsem věru nečekal. No, holt Neočekávaná cesta začíná. A záleží jen na vás, zda se po vzoru usedlého hobita Bilbo Pytlíka necháte zlákat dobrodružstvím a vydáte se na nejarchetypálnější výpravu za uloupeným trpasličím zlatem v dějinách fantasy.

Většina jednotlivostí přitom funguje na jedničku: novozélandské exteriéry jsou špičkové (ony hory budou vždycky tak trochu špičkové), interiéry jsou stvořené zkušenou rukou profíků a kvůli kostýmům by leckterý dřevárník vzal do ruky železo a spáchal loupež. Herci se snaží, magická hudba Howarda Shorea ukazuje, že od prstenové trilogie nezapomněl svůj um, a společně s kamerou a střihem taví měřiče epičnosti po dosažení nadkritických hodnot. K tomu si přičtěte nějakou tu švandu, dokonce většinou na místech, kde ji tvůrci zřejmě zamýšleli (a párkrát i někde jinde, ale co už), a orgasmický pocit návratu do Středozemě.

Tak proč to nešlape? Je snad něco, co jsem přehlédl?

Jo. Scénář. Na druhou stranu nejsem očividně jediný. Možná by stačilo ubrat délku – těch 166 minut by vám mohlo stačit k přečtení knižní předlohy prvního dílu a v podstatě veškerý děj shrnuje trailer. Možná by pomohlo vyhodit epizodní štěky hvězd Pána prstenů (Elijah Wood v roli Froda, Christopher Lee v hávu Sarumana Bílého etc.), snad nějakým nemilosrdným křovinořezem probrat dialogy... Míň keců by slušelo zejména králi skřetů, jeho finálové „To je konec.“ mne zřejmě bude společně se sny o zkoušení z matiky děsit ještě bůhvíkolik let. Občas držet kušnu by ovšem mohlo vícero postav – elfů se prostě neptáme na to, jestli se k jídlu budou servírovat hranolky. Na škodu by nebyla ani absence Jacksonova tvůrčího autokanibalismu – vykrádačka Pána prstenů se totiž neodpouští. Jinými slovy: do Roklinky lze určitě i dojít, nikoliv doběhnout s jazykem na kroužkovce a pronásledovateli za zády, Gandalf může nepřátelského bosse kuchnout i jinde než na mostě, družince nemusí nutně na úzké stezce zhrčet na palice půlka kopce... A tak podobně. Jasně, všichni jsme chtěli nového LotRa. Tak teď ho máme. A dobře nám tak.

V materiální rovině ztvárnili tvůrci Středozem s režisérovým příslovečným perfekcionismem, byť úvodní historický exkurs by se nejspíše obešel bez počítačově herní stylizace a zcela jistě bez losa. Občasné návraty do minulosti příjemně zpestřují lineární děj knižní předlohy a nabízejí spojení s událostmi pozdější trilogie. Na druhou stranu zásahy v podobě partu čaroděje Radagasta (Sylvester McCoy) na sáňkách vyvolávají podobné křeče v útrobách jako Legolasovo sólo na štítu ve Dvou věžích.

O to více oceníte výkony Iana McKellena (Gandalfa), Richarda Armitage (Thorina) a Martina Freemana (Bilbo Pytlík), na něž je radost pohledět. Nečekaně velký prostor si zabere právě Thorin Pavéza, jenomže jeho skvěle zahrané směsici hrdosti, sveřeposti a smutku po ztracených časech neodoláte ani ve zbroji z mithrilu. Zbylým členům trpasličí výpravy jde od ruky zejména jedna věc – a to kydlení nepřátel. Ostří hoši s plnovousy se umějí ohánět, a jelikož to povětšinou dělají za podkresu geniální ústřední filmové melodie Over the Misty Mountains Cold, prostě hltáte očima a ignorujete pokulhávající logiku (ačkoliv nemám doktorát z anatomie Durinova lidu, jsem si jistý, že musí existovat nějaký limit pro hloubku pádu, kterou trpaslík ještě přežije).

V českých luzích a hájích je film k zhlédnutí jednak v původním znění či s dabingem a jednak 2D a 3D. Český dabing je velmi povedený (což nicméně stále tuto praktiku nevyřazuje ze společnosti pissingu a dalších technik, které raději dělejte doma), dokonce dabéři zvládli se ctí i prubířské kameny v podobě několika písní. Přesto Hobit v jazyce profesora Tolkiena (a nemyslím quenijštinu) musí zákonitě nabídnout zážitek o úroveň výše. Minimálně původní trailer takto naznačuje. Kolik Déček byste chtěli, to už je na vás – tři rozměry nijak zvlášť neoceníte na velkých panoramatických záběrech, ale jinak to celkem ujde.

Pakliže budeme na Hobita pohlížet skrz prizma běžné kinematografie, jejímž cílem je na pár hodin zabavit oči, vypnout mozek a ulehčit peněžence, tak rozhodně máme co do činění s úspěšným snímkem. Minimálně finančně. Pokud ovšem chceme návrat legendy typu Pán prstenů, pak přijde zklamání. Dostaneme totiž vizuálně úchvatnou a scenáristicky odbytou řemeslnou práci, nevystrkující nos z hájemství průměrné filmové tvorby. O to větší škoda to je, neboť všichni víme, že Peter Jackson a jeho tým umí natočit film sklízející peníze i ovace fanoušků zároveň. Bohužel Hobit: Neočekávaná cesta působí více jako režisérovo epigonství sebe sama a monumentální fabrika na dolary než srdeční záležitost.

Hobit: Neočekávaná cesta
USA / Nový Zéland, 2012, 166 min

Režie:
Peter Jackson

Hudba:
Howard Shore

Hrají: Martin Freeman, Stephen Hunter, Peter Hambleton, Eric Vespe, Ian McKellen, James Nesbitt, Jeffrey Thomas, John Callen, Graham McTavish, Mark Hadlow, Richard Armitage, Orlando Bloom, Cate Blanchett, Elijah Wood, Andy Serkis, Hugo Weaving, Christopher Lee, Lee Pace, Dean O'Gorman, Aidan Turner, Ian Holm, Evangeline Lilly, Adam Brown, Jed Brophy, Conan Stevens, William Kircher, Sylvester McCoy, Ken Stott, Stephen Fry, Billy Connolly, Luke Evans