Soutěž recenzentů

Početné rodiny schoulené u krbů, z nichž se ozývalo praskání, snažně vstřebávaly teplo. Strach obcházel městečko celý týden. Nikdo se však po bláznivém činu jednoho z mladíků neodvážil vyjít ven a zkontrolovat dům od domu. Ještě teď každému zní v uších onen nadpozemský pisklavý křik, který nepocházel od žádného žijícího tvora. Prastaří se vrátili!

...a když pohlédnete na její stránky, otevře se vám brána do Lovecraftova pochmurného univerza. Legenda žánru hororu v pěti povídkách a jedné novele maluje obraz světa v prvních desetiletích minulého století - světa vyvedeného v deštivých a chladných barvách podzimu, světa tolik podobného tomu skutečnému a přece jiného. Stíny jsou delší a hlubší, nad mokřady se vznáší lepkavá mlha a slunce ani v pravé poledne nemá sílu hřát. Lesy Nové Anglie se v autorově podání mění v temné hvozdy, kde se prohnilé kulty potajmu klaní předvěkým modlám, zdegenerovaní obyvatelé zapadlých vesnic skrývají svá makabrózní tajemství a kdesi za hranicí naší příčetnosti čekají chtonické božstva na den, kdy se opět probudí a povstanou. Takovou krajinu, již by ocenil v básni Edgar Allan Poe, líčí autor roztřesenými tahy štětce.

Z nebe se k zemi snášely bílé sněhové vločky, jako padlí andělé čekající na chvíli, kdy jim dobrá duše podá pomocnou ruku a zvedne ze země. Ovšem taková chvíle nikdy neměla přijít. Ne na území, které je oploceno ostnatým drátem a ze všech stran hlídáno muži se samopaly...