RECENZE: Howard Phillips Lovecraft, V Horách šílenství

Za okny malého kamenného domku zuřila vánice. Oblohu pokrylo moře tmavých mraků plných sněhového šílenství. Po několika dnech se dříve šťastné město změnilo v pustinu. Ulice záváté, z domů se nedalo téměř vycházet.

Početné rodiny schoulené u krbů, z nichž se ozývalo praskání, snažně vstřebávaly teplo. Strach obcházel městečko celý týden. Nikdo se však po bláznivém činu jednoho z mladíků neodvážil vyjít ven a zkontrolovat dům od domu. Ještě teď každému zní v uších onen nadpozemský pisklavý křik, který nepocházel od žádného žijícího tvora. Prastaří se vrátili!

Temný lord hororu se vrátil! Po dlouhém čekání jsme se dočkali. Nakladatelství Laser-books nám splnilo naše nejtajnější přání a v poslední době se na nás řítí s jednou legendární publikací za druhou. Nejdříve to byly Hladové hry od Dana Simmonse a teď to nejlepší od samotného mistra žánru. H. P. Lovecraft se vrátil na českou scénu s grácií sobě vlastní a po dlouhé době v nás probouzí opravdový strach. Pokud jste se jako malé děti báli bubáka pod postelí, raději mistra nečtěte. Tohle je jenom pro otrlé a odvážné.

V horách šílenství v sobě kombinuje dva žánry tím nejděsivějším možným způsobem. Ještě nikdy jsem nečetl knihu, ve které sci-fi a horor tak dokonale splynuly v jeden celek. Mistr se jednoho dne zahleděl na hvězdnou oblohu a uvědomil si, že nebezpeční nemusíme být pouze my lidé, ale především tajné návštěvy z kosmu.

V první povídce Dagon jsme vhozeni do propracované mytologie Lovecraftova světa a méně zkušení se budou ztrácet. Naštěstí jsou nám tajemství tohoto světa skvěle podávána po malých porcích v každém příběhu. Příběhu se jinak nedá nic vytknout. Skvěle napsaný a gradující, odstavec od odstavce, ale především atmosférické divadýlko, na které se nedá nikdy zapomenout.

Totéž by se dalo říct o druhém příběhu a tím je Slavnost. Vánoce nemusí být jenom svátky míru a pokoje. Občas se mohou přihodit věci značně děsuplné. Takto praví zadní obálka knížky. Mytologie se prohlubuje, na scénu nastupují nové rasy, beznadějnost houstne rychleji než pára nad hrncem.

Volání Cthulhu. Co k tomuto příběhu, odhalujícímu zásadní otázky ohledně tajného kultu, dodat? Ještě teď mám děsivé mrazení v zádech. Fakta jsou servírována realisticky, až občas přemýšlíte, jestli nám někdo na vyšších místech něco nezatajil.

Od Volání Cthulhu nastoupily na scénu příběhy, které berou dech od první stránky až do úplného konce. Hrůza v Dunwichi mě z nabízených příběhů oslovila nejvíce. Lovecraft si důmyslně pohrává se starým pořekadlem - co není vidět, toho se bojíme více. Téměř na každé stránce je cítit zoufalství a strach. Celkově mi přišla tahle povídka nejpreciznější. Lovecraft nechává ožít ty nejhorší noční můry, jaké si lze jen představit. Bezchybná atmosféra prostupující až do morku kostí je absolutním vrcholem, jak povídky tak knížky samotné.

Tam, kde v Dunwichi odhalil mistr cit pro atmosféru, tak v předposledním příběhu publikace odhlalil svou genialitu. V horách šílenství plně ukazuje bezchybně propracovanou mytologii od počátku věků, až do úplného konce. Se zatajeným dechem budete sledovat osud badatelů, kteří na Antarktidě odhalí daleko děsivější pravdu, než složení ledovců. Od první stránky vás příběh vtáhne a nepustí. Jste pod nadvládou mistrovy geniality a perfekcionismu. Třešničkou na dortu je děsivé vyprávění historie mimozemské rasy, která musela svést galaktickou válku s několika krvežíznivými nájezdníky.

Stín z hlubin časů je už jen sladká tečka za výbornou večeří. Některá tajemství by neměla být nikdy odhalena. Riziko nebezpečí je příliš velké.

Co dodat? Nemám slov! Americký autor Howard Phillips Lovecraft doslova vtrhnul na scénu se silou atomové bomby. Samotné autorovo jméno má ve světě literatury obrovskou váhu, ač je stále považován za bludného Holanďana hororu. Přestože je považován za jednoho ze zakladatelů žánrů, tak se o něm ví pramálo. Tento soubor povídek by neměl chybět v knihovničce žádného fanouška hororu a čtenáře libujího si v děsivé atmosféře. Po přečtení knížky budete mít kompletně odhalenou celou historii pradávného světa monster a děsů. Jak říkám. Na monstra a atmosféru nikdy nezapomenete. Možná se Prastaří přece jen někdy vrátí, co my víme, pravda se skrývá pod našima nohama.