RECENZE: Howard Phillips Lovecraft, V Horách šílenství

Článek od: Jan Žlebek - 05.12.2010

Ta kniha je černá, jak jinak.

Vypadá menší, než říkají zvěsti. Opatrně ji vytáhnu z police, kde na ni už věky padá prach. Netvor na obálce - napůl obří hlavonožec, napůl zrůdný ještěr - sleduje každý můj pohyb krutýma očima. Zamrazí mě podél páteře, obludný plaz ve mně probouzí vzpomínky starší než lidstvo a... Zaplaším ty myšlenky. Že by přece jen bylo něco pravdy na zkazkách, které kolují kolem tajuplného svazku? Jako stín jej provází neblahá pověst; každý o něm slyšel, mnohý o něm psal, ovšem málokdo ho četl. Říká se, že to dílo hrůzy sepsal šílený Američan Howard Phillips Lovecraft za jedinou noc svou vlastní krví a kdo ho přečte, ten pozbude svůj klid.

Ta kniha se jmenuje V Horách šílenství.

Jak jinak.

Když pohlédnete na její stránky, otevře se vám brána do Lovecraftova pochmurného univerza. Legenda žánru hororu v pěti povídkách a jedné novele maluje obraz světa v prvních desetiletích minulého století - světa vyvedeného v deštivých a chladných barvách podzimu, světa tolik podobného tomu skutečnému a přece jiného. Stíny jsou delší a hlubší, nad mokřady se vznáší lepkavá mlha a slunce ani v pravé poledne nemá sílu hřát. Lesy Nové Anglie se v autorově podání mění v temné hvozdy, kde se prohnilé kulty potajmu klaní předvěkým modlám, zdegenerovaní obyvatelé zapadlých vesnic skrývají svá makabrózní tajemství a kdesi za hranicí naší příčetnosti čekají chtonické božstva na den, kdy se opět probudí a povstanou. Takovou krajinu, již by ocenil v básni Edgar Allan Poe, líčí autor roztřesenými tahy štětce.

Co na čtenáře číhá V horách šílenství? Jako ochutnávku na rozjezd přichystal autor krátkou povídku s lakonickým názvem Dagon. V pomyslném testamentu líčí uprchlý mořeplavec události, jež jej přivedly na práh šílenství. Jeho slova připomínají proroctví chiliastů přiotrávených odvarem z rulíku, padají ovšem na úrodnou půdu a výborně navnadí na další chod.

Tiše se snášející sníh za oknem možná probouzí vánoční nostalgii, avšak Slavnost ji svým zvráceným pojetím svátků klidu a míru zažene spolehlivě do kouta. Vypravěč příběhu se vrací strávit svátky v tradičním duchu, ovšem potká ho něco úplně jiného, než perníčky a bramborový salát. Na konci cesty na něj čeká jen delirium, halucinace a zoufalá touha nevěřit vlastním očím.

Po předkrmu nadchází čas hlavního chodu: přichází Volání Cthulhu, emblematický příklad Lovecraftova spisovatelského umu. Realistické pátrání po záhadných jevech v sobě promyšleně skrývá vyprávění ve vyprávění a psychika hlavního hrdiny prochází po lovecraftovsky klasické trajektorii od dočasné skepse k trvalé psychóze. Povídce svědčí kolážovitý přístup a střízlivý popis - díky němu o to více vyniknou děsy předvěkého světa. A to i přesto, nebo možná právě proto, že zde představuje Cthulhu spíše hrůzu kdesi těsně za okrajem našeho zorného pole, namísto aby povídku zaplavil v celém svém obludném majestátu.

Nezmenšená kvalita nás čeká i v odlišně pojaté Hrůze v Dunwichi, kde sledujeme pozvolna se rozvíjející životní příběh Wilbura Whateleye - muže, o němž je možno prohlášení, že je zplozenec ďáblův, brát za lichotku. Autor tentokrát těží z novoanglické čarodějnické tradice, kterou si upravuje po svém.

Titulní novele V Horách šílenství přebývá asi osmdesát stran na to, abych o ni mohl mluvit s čistým svědomím jako o dezertu. Mrazivý nápad výpravy do neprobádané Antarktidy se bohužel rozplizne v suchopárných popisech bez jediného dialogu (tučňáky vřískající „Tekeli-li! Tekeli-li!“ nepočítám). Spíše než plíživé zlo z předchozích příběhů připomínají dávné bytosti při přímém setkání nějaké obzvlášť odporné emzáky. Hororové prvky v novele ustupují strohé vědecké deskripci osudů rasy zmutovaných příšer a celek působí nudně, protože ztotožnit se s třímetrovou kytkou s hvězdicovou hlavou jde jen stěží.

Závěrečný příběh Stín z hlubin času stojí někde mezi dvěma předchozími texty. Dočkáme se sáhodlouhého líčení (pro změnu jiných obludek), ale tentokrát to vyvažuje zajímavý motiv stěhování duší a dojde i na nějakou tu hrůzu. Vedle majstrštyků typu Volání Cthulhu působí závěr knihy spíše rozpačitě.

Síla Lovecraftových příběhů tkví v tom, že stojí na pevných základech jeho mysteriózního univerza. Promyšlená mytologie neexistujících míst, okultních spisků (a nejedná se zdaleka jen o proslulý Necronomicon) a dávných ras je dodnes znepokojivě podmanivá a pro ostatní autory fantastiky inspirující. Odkazy na mýtus Ctulhu se nacházejí všude napříč mořem SF/F: od vtípků Jakuba Vandrovce, přes historickou fantasy Narrenturm až k dílu Stephena Kinga. Lovecraftovi se daří umně mísit realitu s fikcí, legendy typu Atlantida či Lemurie s výplody vlastní morbidní fantasie.

Mrazivý nádech knihy je v povídkách umocněn duševní křehkostí postav. Nejsou to žádní gerojové formátu barbara Conana, jenž by po setkání s Prastarými pouze setřel zelenou krev z meče a odhodlaně kráčel dál. Ba ne, Lovecraftovi hrdinové jsou od začátku odsouzeni k tomu, aby je setkání s předvěkými hrůzami zničilo. Nemilosrdně a bez patosu, který by z toho učinil antickou tragédii. Výsluhou postav pátrajících po zapovězených tajemstvích je šílenství a smrt, protože ve světě Cthulhu platí více než kde jinde, že kdo se moc ptá, ten se moc dozví.

Co tedy říct závěrem? V Horách šílenství představuje příjemně znepokojivou pozvánku do hájemství plíživých hrůz a pradávných tajemství. Navíc v dnešní době patří alespoň základní znalost lovecraftovských „reálií“ k základní výbavě každého fanouška fantastiky. Z díla na vás dýchne duch 30. let; díky dobře odvedenému překladu zůstal uchován i sympaticky anachronický styl vyprávění a bohatství přídavných jmen, jež tvoří alespoň polovinu zlověstné atmosféry panující V Horách šílenství. Pokud tedy překousnete rozvláčnost nejdelšího textu a oceníte horor, jenž spíše jemně dráždí nervy, než zastavuje srdce děsem, může pro vás být právě tato kniha oním svazkem, jenž vás zavede na stezku zapovězeného poznání.

Zaujal vás autor? Přečtěte si recenzi na knihu Vyděděnec a jiné povídky od Lament.

Howard Phillips Lovecraft: V Horách šílenství
Nakladatel: Laser-books
Překlad: Milan Žáček
Obálka: Bob Eggleton
Redakce: Tomáš Jirkovský, Helena Šebestová
Rok vydání: 2010
Počet stran: 344
Rozměr: 110 x 165
Provedení: paperback
Stav: nové vydání
Cena: 229 Kč

Přidat komentář