Představte si recenzenta, kritického až na půdu, který zírá na jakoukoliv knihu znechuceným pohledem ještě dříve, než ji otevře, a sotva se prokouše první kapitolou, už k ní má veletucet připomínek. Považte, že i osobu tak zlomyslnou čas od času uchvátí nějaký ten svazek natolik, že zaleze na měsíc do své sluje a láme si hlavu, co by onomu dílu proboha vytknul. Ano, jednou z takových knih jsou i Tři stíny.