Cesta k opuštěnému domu za městem byla lemována vysokými topoly. Tiše mne pozorovaly. Každičký krok, pohled či nenápadné otočení. Začínám ztrácet poslední nitky nervů. Realita se mi sype pod rukama a já s očima podlitýma krví vzhlížím k temnému nebi. Marně hledám Měsíc, který mne jako maják provázel celou cestu. Nikdy jsem se neměl vydávat na tuhle cestu. Najít legendami opředený Sirotčinec slečny Peregrinové bylo to nejbláhovější rozhodnutí, co jsem, kdy učinil. Stíny se přibližují a mé vědomí se pomalu, ale jistě vytrácí. Mé nejbláhovější rozhodnutí se stalo zároveň tím posledním.
Plátno, které utkal čas, je děravé...- 5242x přečteno
„...tojeúplněbožímusíštopřečístskvělá knížkaajetobožíjátitopůjčím amusíšmusíšjetoboží!“ Takhle nějak mi kamarádka popsala a následně půjčila román Sirotčinec slečny Peregrinové pro podivné děti Ransoma Riggse.
Mají jasně zářivou obálku a rozhodně nejsou chladným čtením. Pokud vás ale plachetnice Milana Fibigera naláká na námořní dobrodružství, poněkud vás zklamu. Kdepak vážení, ne o plachtění, ale o létání je tato kniha. Budete se těsnat v kabině kluzáku, který poslouchá pouze jediného člověka, šplhat po vrcholcích mraků a spolu s hlavním hrdinou křičet: „Heleno, Heleno!!“
alternativní historie
Sarden - internetový magazín o sci-fi a fantastice / šéfredaktor: Monika Slíva Dvořáková / zástupce šéfredaktora: Tereza Kadet Kadečková / webmaster: Petr Šimčík / ISSN: 1805-2711 / administrace
Ilustrace v hlavičce Stefan Keller na Pixabay
