DVOJROZHOVOR: Martin Štefko a Jiří Sivok (Smečka)

Antologie Smečka je masivní projekt, který má sloužit jako velká oslava nakladatelství Golden Dogu. Knihu jsme na Sardenu nemohli jen tak vynechat. Proto jsme si pro vás kromě série speciálních článků připravili dvojrozhovor se spisovateli Jiřím Sivokem, editorem celé sbírky, a Martinem Štefkem, vlastníkem Golden Dogu a vydavatelem Smečky. Pokud se chcete o sbírce dozvědět co nejvíce informací, tak se pohodlně usaďte a čtěte dál. Rozhovor se dvěma sympatickými autory právě začíná!

Na začátek mám pro každého z vás jednu speciální otázku. Začnu s tebou, Martine. Letos je to 10 let od vydání tvé prvotiny Mrtví kráčí po zemi. Za tu dobu jsi jako autor ušel dlouhou cestu. Založil jsi malou značku jménem Golden Dog, ze které jsi postupně vybudoval jedno z největších hororových nakladatelství na trhu. Když se ohlédneš zpátky, co zpětně jako nakladatel považuješ za své největší úspěchy a za největší selhání?

MŠ: Uff, to je takový jednoduchý začátek. Za svůj úspěch považuji každého autora, kterého jsem v rámci hororu, případně dalších žánrů mohl vydat. Jsem hlavně rád, že vznikla velká skupina českých autorů, která se kolem Golden Dogu vytvořila. To je pro mě velké zadostiučinění. A nějaké to selhání? Lituji dvou zahraničních knih, které jsem mohl vydat, ale nepodal jsem včas nabídku na odkoupení jejich práv. Ale i tak jsem vydal další zajímavé kousky, které mi to vynahradily

Nyní přejdu k tobě, Jirko. Tvoje první kniha u Golden Dogu, konkrétně román Smrt bývá nehezká, vyšla před čtyřmi lety. Co všechno se od vydání tvé románové prvotiny změnilo? Nahromadily se ti na účtu bitcoiny? 
JS: Už nevím, co s nimi :-D. Zas tolik věcí se nezměnilo. Pořád mě baví literatura a pořád mám rád produkci Golden Dog. Je příjemné, když k tobě na akci přijde fanoušek, co četl tvé knihy, a chce si je nechat podepsat. Nicméně na ulici mě ještě nezastavují, takže tam vidím stále prostor ke zlepšení.

Nyní přejdeme k hlavnímu tématu dnešního rozhovoru. Letos vychází antologie Smečka, která má být velkou oslavou nakladatelství Golden Dog. Zkuste ji čtenářům krátce představit.
JS: Je to bomba věc! Vážně, bez nadsázky. S Martinem na tom dlouhodobě makáme a chceme, aby bylo jasné, že se jedná o největší projekt, který doposud v GD vyšel. Pevná vazba, zahraniční autor a několikanásobný vítěz Bram Stoker Awards, povídkové tandemy a banda skvělých českých autorů, kteří dodali geniální povídky, kde se ukazuje horor ve všech různých barvách, jako na malířově paletě.
MŠ: Za mě je to krásná oslava toho, co jsme za těch pár let dokázali. Pokud si ještě někdo myslel, že Češi neumí psát horor, tak tahle kniha čtenáře přesvědčí o tom, že to umí. A navíc jim ukáže, že horor může být pro každého.

Kdo z vás přišel s nápadem na antologii psích příběhů? Konzultovali jste spolu obsah knihy?
JS: Původní nápad byl ode mě. Koncepci jsem si vymyslel, ale postupně se i časem měnila. Původně jsem chtěl mít jen drsné horory, ale nakonec jsem si to v hlavě nechal rozležet a rozhodl jsem se, že bude lepší ukazovat ten široký záběr, jaký horor může mít. Od romaneta přes duchařskou historku až k body hororu.
MŠ: Tohle bylo hlavně v Jirkově režii, já jsem se na tom nápadu svezl, respektive jsem čekal, co z toho bude. A ono tohle. Jsem až překvapený, jak skvělá sbírka z toho poměrně jednoduchého nápadu vznikla. Beru ji jako oslavu Golden Dogu.

Nejde o první antologii, kterou Golden Dog vydává. Pod hlavičkou nakladatelství jich vyšlo hned několik, jmenujme třeba České temno, Jiný kraj, Jihočeský horor nebo Polské noční můry. V čem je Smečka odlišná od jiných antologií? Proč stojí za přečtení? 
JS: Jak už jsem předeslal, je v pevné vazbě a můžeme se pochlubit Mortem Castlem, který začíná být u českých čtenářů v čím dál větší oblibě. Všechny výše zmíněné antologie jsou boží, ale nemůže se na mě nikdo zlobit, když řeknu, že se Smečkou chceme mířit ještě dál. Prostě Sky is no limit.
MŠ: České temno mapovalo posledních 20 let hororu, Jihočeský horor zase jeho podobu v jižních Čechách. Povídky pro Smečku vznikly přímo pro sbírku, což v případě dvou zmíněných sbírek neplatilo v každém případě. A Smečka ukazuje šíři žánru, i když spojené jediným tématem. Samotného mě překvapilo, jak bohaté to může být.

Překvapilo mě, Jirko, že jsi celou knihu editoval. Jak ses této role zhostil? Dala ti zabrat?
JS: Ani moc ne. V hrubém náčrtu jsem věděl, s kým chci jednat. Bezvýhradně šlo o skvělé autory, se kterými si navíc osobně sednu. Pokud došlo k nějakým nedorozuměním, tak je výhradně musím vzít na sebe a mou chybnou komunikaci. Veškerou práci s povídkami i autory jsem si moc užil. Jsou to všichni skvělí lidé a ty jejich povídky… no, počkejte, až je budete moct číst.
MŠ: K tomu můžu jen říct, že Jirka vybral skvělé autory a skvělé povídky.

Podle čeho jste vybírali autory? Chtěli jste vsadit na osvědčená jména, která jsou s Golden Dogem nedílně spjata?
JS: Rozhodně, tohle byla i jedna z podmínek. Každý z autorů musel mít něco vydaného v GD (povídku, knihu, báseň apod.). Pak jsme také požadovali příběh, který se bude týkat psů, abychom sbírku měli krásně tematicky spojenou.
MŠ: Jak ten nápad zněl na začátku zvláštně – povídky se psem – tak se nakonec ukázalo, že to je jako nosná myšlenka dobré. A stala se z toho opravdu oslava Golden Dogu a všech jeho autorů.

Ústředním tématem povídek je pes. Jde o přímý odkaz na maskota celého nakladatelství, tedy na titulního „zlatého psa“. Jdou podle vás hororový žánr a psí tematika k sobě? Co vás k této kombinaci přivedlo? 
JS: To prostě přišlo, jak to tak nápady dělají, a jistě uznáš, že se to vlastně nabízelo samo. Příjemně mě překvapilo, že povídky nejsou prvoplánové a každá ten motiv ukazuje originálně a po svém.
MŠ: Přesně to jsem si říkal na začátku – kolik dobrých povídek se na tohle téma dá vymyslet? Může to fungovat? No ukázalo se, že ano.

Jednu z povídek mimo jiné napsal americký spisovatel Mort Castle. Šlo o vůbec prvního zahraničního autora, kterému vyšla kniha u Golden Dogu. Jak se vám s velikánem americké hororové školy spolupracovalo a jak vás jeho příběh zaujal?
JS: Mort je boží! Skvělý pán, který si může vybírat, pro koho píše, a proto jsem neuvěřitelně hrdý, že kývnul na naši sbírku. Je to i symbolické, protože, jak jsi správně zmínil, byla to úplně první publikace zahraničního autora v GD. Kývnul na všechno, co jsme potřebovali, včetně audioknihy, která se chystá u Čti mi!
MŠ: Když jsem Morta před pár lety oslovoval kvůli knize Cizinci, byl jsem celkem vyklepaný. Přece jen, je to pan autor, má toho za sebou hodně, hodně ocenění a hodně prodaných knih, ač u nás byl v podstatě neznámý. O to více mě překvapilo, jak skvěle se s ním jednalo, jak byl přátelský a stále je, jak nám vychází vstříc. Nemohl jsem si první zahraniční spolupráci vybrat nikoho lepšího. A jsem rád, že naše spolupráce dál pokračuje.

Překvapila mě obálka, která má velice pěkný design. Kdo se na ní podílel a jak dlouho trvala její výroba? Kolik nápadů na výsledný design jste měli?   
JS: Pavel Pavelka je můj kamarád a jihočeský malíř, který se v GD představil obálkou Croty nebo Chapadel Černé hvězdy. Bylo tedy logické, že ho zkusím oslovit. Můj původní nápad byl odlišný, ale Pavel to prostě skvěle vystihl. Na obraze, který se stal předlohou Smečky, tak můžete vidět tady Martina Štefka a na stole mnoho jeho vydaných knih, které jdou reálně poznat. Jak dlouho na tom Pavel dělal, přesně nevím, ale odhadl bych to na dobu kolem dvou měsíců. Pro potřebu obálky pak následně obraz upravil dvorní grafik Michal Březina, který uvnitř má btw úžasnou povídku.
MŠ: Přiznám se, do tohohle jsem vůbec neviděl a nemluvil, výsledek pro mě byl velmi milým překvapením a potěšil mě. Skoro by se dalo říct, že dojal…

U obálky ještě na chvíli zůstanu. Je zajímavé, že jsi na ní, Martine, přímo vyobrazen. Datluješ na počítači a máš na sobě tričko vlastního nakladatelství. Jak příhodné! Samozřejmě nesmí chybět kafíčko a kniha Nikdy se nepřestala usmívat. Jsi rád, že tvoje maličkost mohla být navěky zvěčněna na obálce?
MŠ: Beru to jako poctu. To, co dělám, dokázalo některé lidi natolik zaujmout, aby pro mě napsali povídku, aby pro mě Pavel nakreslil tuhle nádhernou ilustraci. Uvědomil jsem si, že asi něco dělám dobře. Moc mě to potěšilo. Vlastně nemůžu všem zúčastněným, a hlavně Jirkovi dostatečně poděkovat.

Co si od antologie slibujete? Myslíte si, že půjde o hit?
JS: Nebudu skromný. Bude to nejprodávanější kniha GD. Jak jsem předeslal SKY IS NO LIMIT a já pro to dělám vše. Měli jsme video upoutávku v kině před filmy na Future Gate Festivalu, jezdím na akce a informuju všechny o tom, jak moc to bude boží! A to ji ještě nemám v ruce! Jen počkejte, až tuhle přelomovou knihu budu moct ukázat světu. Udělám všechno pro to, aby ji viděli i lidé mimo klasickou hororovou bublinu, protože Terka, Verča, Ondra, Michal, Petr, Lukáš s Přemkem, Míra, Káťa, Nelly, Lída, Karin, Madla a Tom si zaslouží, aby je lidi poznali a četli!
MŠ: Je to jeden z největších projektů Golden Dogu. Slibujeme si hodně a to, co Jirka pro knihu dělá, je skutečně obdivuhodné. Chceme, aby o Golden Dogu a jeho autorech bylo slyšet. Smečka je způsob, jak toho docílit.

Pánové, bylo to s vámi příjemné! Na závěr vám ještě položím tematickou otázku, kterou si prostě nemohu odpustit. Souhlasíte s tvrzením, že pes je nejlepší přítel člověka?
JS: Rozhodně, já si život bez psa neumím představit!
MŠ: No jasně, s jedním žiju už devět let.