RETRO SCI-FI: Marketingové rakety - Dovolená na měsíci a pravá vesmírná raketa pro tebe a tvé přátele

Heinlein například ve spoustě svých povídek i románů pracuje s jaderným palivem jako zdrojem pro pohon rakety na měsíc, nebo ještě dál. Tenhle princip byl použit například ve filmu Destination Moon z roku 1950, na kterém se Heinlein také podílel, a notně rozebírán právě v populárních technických magazínech. Bylo by podivné, kdyby ne. Třeba květnový Popular Mechnics z roku 1950 se věnuje tomuto filmu a rozebírá v něm nastíněné technologie v praxi. V článku k Destination Moon Dr. Shue-Shen Tsien, profesor na CIT, popisuje tyhle principy, jako kdyby to byla otázka 14 dní, než se vyřeší všechny problémy, a v roce ´51 se může letět. Z jeho pohledu je problém jen ve velikosti reaktoru, jinak je vše vyřešené. Článek Rocket to the moon – No longer fantastic dream ale jde ještě dál. K mezikontinentálním, nebo dokonce vnitrofederálním letům touhle jadernou raketou. Ano, v roce 1950 očividně letadům už odzvonilo. A přesně tenhle celý koncept najdeme v mnoha povídkách z Heinleinova cyklu. Třeba Muž, který prodal měsíc obsahuje oba dva. Ale i v Občas to někde bouchne, která téhle povídce předchází, se dostáváme do budoucnosti, ve které je jádro sice velkým strašákem, ale zároveň je používáno na denní bázi prakticky na všechno, a pokud už je zmíněna raketa, ať už pro let v atmosféře nebo do vesmíru, že bude jaderná je jaksi samo sebou. Chemické palivo už je jen nouzové řešení. Není to ale pouze pohon. Celý ten technooptimimus té doby, kombinovaný s několika dalšími faktory, okořeněný omezenými znalostmi, je nakonec svým způsobem roztomile naivní i fascinující. O jádru to ale bude jindy. Mám rozečteno několik krátkých článků jak o mírovém využití, tak... no, řekněme z příručky civilní obrany. Dnes to bude o raketách. A co to má společného s prvním odstavcem. Inu, celý ten svět jako by Falloutu a jeho předválečné éře z oka vypadl.

Mimochodem pokud by vás Heinlein a jeho tvorba zajímala více do hloubky, máme tu velice fundované články Zireael a Jiřího Halamy:  

https://sarden.cz/2012-08-20-0105/velke-vesmirne-cykly-09-heinleinuv-propletenec

https://sarden.cz/2013-02-07-0005/uvaha-tercem-posmechu-jsme-my-dve-kariery-roberta-heinleina

Kraft Aerojet Training Space Ship

V některých případech pak takové vysloužilé rakety končily v různých celonárodních soutěžích. O co větší bylo tehdejší nadšení, o to nepochopitelnější je bohužel osud většiny těchto strojů.

Takový byl například případ "Kraft Aerojet Training Space Ship". V roce 1959 společnost Kraft Food přišla s masivní soutěží pro děti. Inzeráty se objevovaly doslova všude. Vyhrajte kosmické ceny! Stačí poslat kopii inzerátu a obal od Kraft marshmallows na adresu sídla společnosti a vyhrajete spoustu skvělých věcí s kosmickou tématikou. Teleskopy, měsíční auta, vystřelovače raket, modely kosmických lodí nebo obrovskou Hammondovu vesmírnou mapu. Zní to lákavě, že, ale hlavní cena je jen jedna. Reálná tréninková raketa pro tebe a tři tvé kamarády!

 Z inzerátu z roku ´59:

 You will be the envy of every boy and girl in America — if you win this Aerojet-General space-trainer giant! So realistic, it almost seems you could fly it to the moon! Just give it the winning name, it's yours! 

Samozřejmě že pro padesátkové děti bylo velkým lákadlem vyhrát mapu vesmíru, blaster nebo model rakety, ale vyhrát kosmickou loď v životní velikosti? To by bylo něco! Nabízí se otázka, kam to dát, :) ale v USA je mnohem více prostoru a větší zastoupení rodiných domků proti bytům, takže v tom bych problém neviděl. Ona vysněná raketa byla lákadlem o to větším, že ji vyrobila právě firma Aerojet, která se podílela na skutečných raketách pro NASA. Inzerát lákal dále na to, že k funkčnímu silmulátoru dostane výherce i čtyři skafandry vycházející ze skutečných! Tedy abychom byly přesní – ze skutečných ze seriálu Rakeťák z roku 1950. Kraft sliboval, že se rozhodně nejedná o hračky, ale reálné vybavení, resp. vybavení nejblíž skutečnosti, ke kterému se děti budou moci kdy dostat. Děti mohly ve skafandrech sedět za řídícími pulty, mačkat knoflíky, otáčet páčkami a sledovat na obrazovce ve špičce rakety svůj let vesmírem.

Simulátor byl postaven a poprvé předveden v roce 1959, absolvoval tour po státech a následně byl zařazen do soutěže. Zmínka o něm je například v Oakland tribune z 10. září 1959, kdyby to někoho zajímalo. :) Má fotku na straně 43. Každopádně v soutěži ho vyhrála jakási dívka z předměstí St. Louis v Missouri a darovala ho své základní/střední škole. Tady se prameny různí, protože pamětníci tvrdí, že ji viděli před Riverview Gardens Senior High v St. Luis ještě v roce 1967.  Základní/střední škola pak umístila simulátor na pozemek Missouri Department of Mental Health, což předznamenalo jeho konec. Na konci šedesátek s přibývajícím strachem z jaderné války děsila raketa na pozemku nemocnice pacienty, a tak byl někdy po tom roce ´67 simulátor sešrotován na pokyn vedení.

Ralston Space Patrol Rockets, The Silvercup Rocket a další

Vraťme se ale od bizáru k vážné práci. Ralston Space Patrol Rockets jsou někde na půli cesty mezi Kraft Aerojet, která si hrála na "skutečnou," a oním Santovým monstrem. Jde o raketu ze seriálu Space Patrol, jak už sám název napovídá, a tak si nikdy nehrála na něco skutečného. Na druhou stranu všechny ty papundeklové seriály a filmy té doby se braly vážně a předjímaly budoucnost, takže vlastně babo raď, kam ji zařadit. Ze stejného ranku pak byla The Silvercup Rocket ze seriálu Rocky Jones, Space Ranger. A poslední, Luer Space Ship, je opět ze Space Patrol. Tyhle rakety objížděly Spojené státy a sloužily hlavně k přitáhnutí malých zákazníků a jejich rodičů. Je legrační, že i když jste díky nim jako malí pasažéři mohli po úmorné frontě dostat vesmírnou instruktáž, vidět interaktivní film, pokecat s pravým vesmírným rangerem nebo dostat certifikát, že jste v té lodi obletěli Mars a Jupiter, případně přistáli na Venuši, ve skutečnosti šlo třeba o prodej párků nebo toustového chleba, které zakoupili venku nudící se rodiče. https://www.youtube.com/watch?v=L0ei2cjo384

Jelikož se společnosti snažily vytěžit z kovových monster maximum, stejně jako u Kraft Aerojet rocket pořádaly soutěže. Ricky Walker se v roce 1954 stal na nějaký čas nejšťastnějším dítětem ve Washingtonu v Illinois, když se u domu jeho rodičů objevila výhra ze soutěže The 'Rolling' Ralston Rocket Clubhouse. Bohužel stejně jako u ostatních raket i tahle výhra měla na objekt devastující účinky. Rodiče ji po opadnutí Rickyho zájmu prodali kočovné společnosti za 1000 dolarů, což v té době nebyly vůbec špatné peníze, a raketa zmizela z povědomí až do roku 1985, kdy ji Rick DeMeis objevil v sousedství na pozemku jedné stavební společnosti, reznoucí a zapomenutou. Bohužel po pořízení posledních snímků ji ona společnost dále prodala do starého železa.  

Ricky Walker v raketě –  V raketě byla klubovna se stolem, židlemi, skládacími pohovkami a dalším vybavením. Foto http://spacemanstoychest.blogspot.com/2011/01/day-ricky-won-rocket.html

Ralston Rocket v noci na Walkerovic příjezdové cestě