RECENZE: Luboš Hejda, Vendetta v Bransonu

Miluju horory. Jak ty filmové, tak knižní. Na tomto děsuplném a bůhví-čeho-všeho-ještě-plném žánru oceňuji zejména jeho rozmanitost. Pod hororovou škatulku se toho vejde tolik! Duchové, strašidla, mytologické potvory či kosmická hrůza. Cthulhu a jiní lovecraftovští mazlíci. Psychologický horor, který v nás probouzí staré dětské hrůzy z bubáka pod postelí. Ztracené děti, jež vzbuzují hluboce zasuté rodičovské strachy. Erotika ve všech svých podobách. Bizár, který vše výše řečené promíchá a okoření něčím šíleným a nepravděpodobným.
Ráda se příjemně bojím. Zachumlaná v posteli vedle svých blízkých nebo uprostřed léta vystavená ostrým slunečním paprskům, které mírní naskakující husí kůži.
Zatím jsem však nepřišla na chuť slasheru, hororovému subžánru s poměrně pevnými pravidly. Partička mladých lidí jede na hory, k moři, do lesa, na výlet nebo prostě jen prožívá další obyčejný den v provinčním městečku. Většinou americkém. A pak je začne kosit neznámý vrah. Hezky jednoho po druhém.
Filmy daného žánru mi většinou připadaly strašně blboučké a ubohé. Partu kamarádů pronásleduje očividně vyšinutý vrah, ale puberťákům jde o to, aby si vyměnili dostatečný počet tělesných tekutin a ztřískali se u toho jak hovádka. A zásadně všude kolem chodí sami. Klasickým obrázkem je prsatá blondýna vřeštící jak orangutan s uskřinutým šourkem, která před běsnícím vrahem běží někam, odkud nelze uniknout. Pfff, nuda, nuda, šeď, šeď.

Ale abych si rozšířila obzory, řekla jsem si, že se ponořím do neprobádaných vod. První slasher mi vůbec nesedl. Nevadí, řekla jsem si a dala šanci Vendettě v Bransonu. Když se mi nebude líbit, není tento subžánr nic pro mě. Avšak s překvapením jsem zjistila, že i slasher se dá napsat čtivě a smysluplně.
Branson. Tak trochu ospalé, nudné maloměsto, kde lišky dávají dobrou noc. Policie tu řeší tak maximálně krádeže kol či jiné drobné prohřešky. To se však brzy změní, když zdejší skupinku středoškoláků začne pronásledovat neznámý vrah v masce.
Má vražedné běsnění nějakou souvislost s událostí, s níž se seznamujeme v prologu? Ačkoliv smrt matky hlavní hrdinky byla uzavřena jako nešťastná událost, zdá se, že zde existuje jakési pojítko s vražednými útoky zacílenými přímo na dívku Valerii a její přátele.
Při čtení se neubráníte chuti obvinit z vražedného běsnění všechny v okolí. Je vrahem nenápadný mladík se slabostí v hororech? Či přítel jedné z prvních obětí, který se tváří, že ho dívčina smrt příliš nezasáhla? Tahle hra na odhalení vraha mě neskutečně bavila. S každou další indicií jsem přemýšlela nad tím, kdo bude další obětí a kdo za tím vším skutečně stojí. Ale zábavná hra na kočku a na myš není to jediné, na čem Vendetta v Bransonu stojí.
Luboš Hejda tu velmi dobře pracuje s napětím a pravidly klasické žánrové hry. Když jsem byla o půlnoci sama doma a četla jsem si, přiznám se, že jsem se vůbec necítila dobře, tak výborně byla vystavěná atmosféra. Podotýkám, že u filmových předloh stejného žánru se spíše bavím pitomým chováním pubertálních hrdinů, kteří mají v hlavě jen průvan. I v této knize lze vidět inspiraci množstvím dnes již kultovních hororů, ať už je to Noční můra v Elm Street, či Pátek třináctého. Autor je však lacině nevykrádá, naopak jim skládá poctu a dává jim prostor, aby mohly zazářit v některé z kapitol.
Nadšená jsem byla i z živých a přirozených dialogů, které se netýkaly jen sexu a konzumace alkoholu či jiných omamných substancí. Komunikace mezi středoškoláky byla velmi uvěřitelná a zároveň i zábavná.
K hlavní hrdince Valerii jsem si hned po prvních stránkách vytvořila silný vztah a fandila jsem jí, aby vražedné běsnění přežila.
Ke konci knihy jsem byla velmi překvapená z odhalení identity vražedného spiknutí, i když byla logickým důsledkem střípečků informací zanechaných v průběhu vyprávění. Velmi příjemně mě překvapila další nečekaná a vtipná zápletka uprostřed finálního skandálního odhalení, která děj posunula zase o pořádný kus dál.
A nějaké nedostatky? Trošičku bych možná učesala stylistiku, ale na debut je to sakra slušná práce. Jde vidět, že Luboš Hejda je opravdu hororový znalec, má nakoukáno a taky načteno.
Palec hore navíc dávám za velmi střízlivou a jednoduchou obálku, která příjemně navnadí ke čtení. Překvapivým uzavřením knihy je i autorvých pár slov závěrem, v nichž se dočítáme o jeho motivaci k sepsání knihy.

A co vy a horor? Čtete? Nečtete? Co děsivého jste četli naposledy? A co na to Jan Tleskač?

Vendetta v Bransonu
Luboš Hejda
Vydáno: 2022, Pointa
Počet stran: 184
Vazba knihy: měkká / brožovaná
ISBN: 978-80-7650-684-8
Cena: 249 Kč