RECENZE: Pavel Bareš, Meta

Stává se nám to běžně. Sedneme si do hospody, nastoupíme do tramvaje, zařadíme se v supermarketu do fronty na nákup, a než si stačíme uvědomit, že ty dvě babičky či dědouškové rozebírají naši generaci, začíná peklo. Napřed se konverzace točí kolem počítačových her, to by ještě šlo, ale pak se výhybka přehodí na sociální sítě a posléze smartfouny, na to, jak do nich dneska mladí pořád zírají a ničí si mozky internetama, aniž by vlastně dělali něco užitečného. Zničehonic je všude kolem hromada expertů, kteří rozumějí všemu a v zásadě nerozumějí ničemu.

Naštěstí se jednou za čas objeví někdo inteligentní, kdo se nad problémem „mileniálů“ (lidí narozených v osmdesátkách a devadesátkách) pozastavuje komplexněji. Někdo, kdo dokáže popsat pocity dnešních „mladých dospělých“ nejlépe, protože stále ještě „mladým dospělým“ je. Někdo jako Pavel Bareš.

První, co čtenáře v Barešově novém románu Meta praští do obličeje, je autorův jazyk. Věty plné anglicismů, nedokončené výpovědi, tempo dost vražedné na to, aby si jeden připadal jako v akčním filmu, ale dost pomalé na to, aby se občas stíhal nudit. Jako člověku narozenému v devadesátkách se mi kniha četla možná až trochu moc dobře, přirozená řeč dnešních mladistvých mne unášela takřka bez problémů.
Mého otce? Not so much. Ale to je v pořádku – Meta není primárně určena pro obecenstvo od středního věku výš – byť by si ji zřejmě přečíst mělo.

Příběh se točí okolo vysokoškolačky Lenky, která žije poměrně stereotypní život mladé intelektuálky: Podvádí ve škole, navštěvuje večerní kluby pražské pozdně-rockové scény a každé ráno ze svého bytu vyhazuje jiného spolunocležníka. Jakmile jí napíše neznámý muž, vše se ale náhle změní. Ví o ní totiž možná víc, než by jí bylo příjemné.
Jo, a taky jsou tam nějací superhrdinové, nebo teda superlidi, to je jedno.

Bareš si pro své účely vybudoval vlastní podivně zkorumpovaný svět, který však příliš nevyužil. Místo toho (snad aby dokázal, že NEJDE O SUPERHRDINSKÝ KOMIKS) se zuby nehty snaží držet reality. Kromě občasného „metajedince“ je tak kniha situována na současné Zemi, vystupuje v ní stejná popkultura, stejně otravná vysokoškolská byrokracie, a dokonce stejně pošahaní instagrameři. Meta tak zanechává pocit, že se autor rozhodl napsat fantasy vlastně jen proto, že na svět nepřitažený za vlasy si netroufl – a je to škoda. Prvek nadpřirozena zůstává zdaleka nevyužit a ke konci se již smrskává pouze na superschopnosti hlavního grázla, který jimi jen podtrhuje rostoucí paranoiu.
Odhlédneme-li od poměrně zbytečné fantastičnosti, je ovšem paranoia to, v čem Bareš exceluje. První jemné náznaky superpadouchovy přítomnosti (byť NEJDE O SUPERHRDINSKÝ KOMIKS) se postupně mění v peklo na zemi, až si nakonec nikdo nemůže být jist, kdo stojí na čí straně a zda je každá z postav tím, kým se zdá být. Čtenář se tak snadno může seznámit s pocity, které zažívá člověk uháněný skrz sociální sítě.
Internetová monstra však nejsou jediným současným tématem, kterým se kniha zabývá. Akční příběh je proložen řadou úvah o tom, s jakými problémy se musí prát současná mladá generace. Veskrze trefná zamyšlení a „zábavné fakty“ působí dost „cool“, ale taky trochu „out of nowhere“. Na chvíli se objeví a stejně neočekávaně zase zmizí, aniž by s příběhem pořádně souvisely nebo ho nějak ovlivnily.

Také celkové vyznění Mety je za mne dost rozpačité. Figuruje v ní jistý genderový nepoměr, v němž se jen těžko lze vyznat. Zatímco ženské postavy jsou převážně neutrální (přehlédneme-li občasný drobný vroubek), pak téměř výlučně kladné, muži jsou oproti tomu většinou buď vesničtí balíci, nebo majetnická hovada s velice pochybným smyslem pro čest. U úchylů navíc chybí jasná motivace, důvod, proč jsou, jací jsou, nějaká backstory – z čehož vyplývá, že vyšinutým dobytkem se člověk… ne, pardon, muž už narodí. Že ani nedostane možnost výběru. A to mne možná ze všeho děsí úplně nejvíc.

Pavel Bareš je výborný vypravěč, byť často odbíhá od tématu. Vytvořil napínavý příběh, byť ho možná nesituoval do správných kulis. Odvedl skvělou práci, a proto by bylo těžce nefér tvrdit, že napsal špatnou knihu. Meta je dobrá kniha. Jen vlastně vůbec netuším, co se nám ve výsledku snaží sdělit.

Autor: Pavel Bareš
Název knihy: Meta
Autor obálky: Andrej Nechaj
Nakladatelství: Host
Rok vydání: 2020
Počet stran: 336
Cena: 349 Kč