RECENZE: D. M. Pulley, Mrtvý klíč

Klíče. Nikdy nás nepřestanou fascinovat. Oddělují svět, kam může vstoupit každý od toho, jenž je přístupný jen pro vybraným. Otevírají a zavírají, střeží a chrání. Třinácté komnaty napěchované tajemstvími zůstávají díky nim zamčené na sedm západů. Ale ruku na srdce – co může být přitažlivější než záhady minulosti zametené spěšně pod koberec? A tak není divu, že když stavební inženýrka Iris při přeměřování dvacet let zavřené banky narazí na klíč od neznámého zámku, nabere její život nový směr. A s neodvratností noční můry mířící do plamene svíce rovněž Iris nabere kurz přímo vstříc ledovci pod temnou hladinou.

Děj Mrtvého klíče se odehrává v tuctovém městě kdesi v zemi kovbojů. S westernem ale nemá nic společného, stejně jako se sci-fi či fantasy – byť zlí jazykové by mohli tvrdit, že počínání bankovních domů je vždycky tak trochu alchymie a tak trochu černá magie. Autorka skrývající se pod pseudonymem D. M. Pulley nabízí čtenářům thriller čistý jak trestní rejstřík novorozence. Ačkoliv opuštěná a chátrající budova banky a pár ne-až-tak-příslovečných kostlivců ve skříních svádí k duchařské notě, vystačí si i bez hororu. Nakonec, co děsivějšího může být, než úředníci nabízející hypotéky s „výhodným“ úrokem?

Příběh těží především z jedné věci – ze skákání mezi sedmdesátkama a devadesátkama. A teď se nebavíme o hudbě, ale o dvou časových rovinách. Iris totiž není jedinou hrdinkou svižně napsaného románu. Neustále naráží na stopy mladičké úřednice Beatrice, která zažila rozkvět a pád První clevelandské banky s výhledem z nejbližší řady sedadel. Minulost se prolíná s přítomností a postupné pronikání do kalných vod bankovního domu udržuje publikum prakticky neustále napjaté. Když Iris s voyerským nadšením prochází zaprášenými kancelářemi, v nichž jen o pár stránek dál pilně papírují úřednice a kují pikle bílé límečky, dokáže hodně ze svého entuziasmu přenést i na čtenáře.

Kriminální linka příběhu zanedlouho opět ožívá, protože... Kdybychom se pohybovali v žánru klasické fantasy, dalo by se říci, že dávné zlo nebylo poraženo a jen čeká na okamžik k návratu. A vlastně se to dá říct i tak. Ačkoliv protivníci obou hrdinek v Mrtvém klíči nenosí černé kápě ani helmy s respirátorem, nejsou záporáci z odvrácené strany amerického snu o nic menší bídáci. Ba naopak.

Silnou stránkou knihy zůstává realismus a důraz na detaily. D. M. Pulley se inspirovala ve vlastní zkušeností s průzkumem nevyužívané bankovní budovy a vystudované inženýrství na ní jde poznat. Fascinace uzamčenými tajemstvími stojí na pevných základech – co ale jiného také od stavební inženýrky za klávesnicí očekávat. Pod drobnohledem se podívá autorka nejen na záležitosti stavařiny, ale také do oblasti úvěrů a účtů. A podobně jako u Dana Simmonse i zde platí, že pokud píše spisovatel zajímavě a v oblasti se vyzná, nemusí si příliš vymýšlet na to, aby si publikum obtočil kolem lorda Baeliše.

Navzdory – a nebo právě kvůli – vysoko nastavené laťce očekávání závěr románu vyzní poněkud mdle. Jednak si autorka povolá na pomoc jednu či dvě deus ex machiny a zároveň se příběh namísto katarze spíš rozplyne do ztracena. Byť i to představuje možná jen projev realistického přístupu. Holt život nepíšou hollywoodští scenáristé.

Autorka předkládá velice slušný thriller, na jehož řemeslné úrovni se nijak nepodepsala skutečnost, že se jedná o její prvotinu. S razancí značně nakrknutého bouracího kladiva rozbíjí představu, že bankovní prostředí produkuje jen texty zábavné jak šestý dodatek ke smlouvě o termínovaném vkladu. Pokud k dosažení literárního uspokojení nepotřebujete špičaté uši nebo postavy s jmény plnými přehlásek, tak tenhle ženskou rukou psaný román se může ukázat velmi slušně zúročenou investicí.

Stačí jen odemknout první klíčovou dírku.

D. M. Pulley: Mrtvý klíč 
akladatel: Mystery Press
Obálka: Jason Gurley
Překlad: Kateřina Kuncová
Redakce: Alžběta Lexová
Počet stran: 400
Provedení: pevná vazba
Cena: 349 Kč