RECENZE: Brian Herbert, Kevin J. Anderson, Pekelná díra

Článek od: Lucie Koucká - 20.05.2014

Člověk musí být zatraceně zoufalý, aby hledal nový domov na Hellholme, přezdívané výstižně Pekelná díra. Planeta se vzpamatovává z nedávného dopadu asteroidu, je trýzněna smrtícími elektrickými bouřemi, tornády, hurikány, zemětřeseními a snad samo peklo chrlí sopečnou lávu. Má nevyzpytatelné a vražedné počasí, nejhorší z celé lidmi obývané galaxie, je to prašná zoufalá krajina a poslední místo, kde člověk touží skončit.

Michella ze šlechtického rodu Duchenetů je již šedesát let Diadémem, vládcem celé Konstelace, kterou tvoří dvacet planet Korunovačních klenotů v čele s nejkrásnější sídelní Sonjeerou a padesát čtyři planet Vzdálené zóny. Navenek příjemně babičkovská stará dáma je ďábel v lidském těle, jako by ji samotnou vychrlila pekelná díra, a vládne opravdu železnou rukou. Jediný, kdo se jí postavil na odpor, je generál Tiber Maximilian Adolphus, vůdce neúspěšného povstání, trávící už patnáctý rok vyhnanství na Hellholme. Ale nestěžuje si. Lépe vládnout Pekelné díře než sloužit na Sonjeeře.

Generál Adolphus mění proti všem očekáváním Pekelnou díru na místo skutečné příležitosti pro ztracené existence a současně tajně buduje spojenectví s vůdci jiných světů Vzdálené zóny. Jejich cílem je odtrhnout všech padesát čtyři planet od Konstelace a připravit nenáviděné impérium o kontrolu veškerého obchodu – cestování se uskutečňuje přes strunový uzel na Sonjeeře. Všechny cesty vedou na Sonjeeru. Doslova. A co je nejhorší, také tam plynou veškeré daně z chudých držav (planet). Vládkyně Diadem Michella je rozptylována neustálým řešením rozbrojů mezi šlechtou, nekončícím bojem o moc, špinavými dvorskými intrikami a pletkami starých šlechtických rodů a tak netuší, co se na Pekelné díře chystá. Netuší to ani sami obyvatelé.

Brian Herbert a Kevin J. Anderson se nepouštějí do hlubší studie života v daleké budoucnosti a neřeší technickou stránku věci. Přestože se kniha odehrává v hodně vzdálené budoucnosti, hovoří se o stovkách a tisících let, setkáváme se s nostalgickými prvky,  jako je sama instituce šlechty, planety jsou šlechtické državy, v sídlech najdeme plesové sály s obrázky na krbové římse, dopisy svázané levandulovou stužkou, vojáci mají nažehlené slavnostní uniformy s medailemi…  Naopak postrádáme prvky vyspělé digitalizace, ta jakoby se zastavila v devadesátých letech minulého století – čas je zamrzlý v několika historických okamžicích. Je s podivem, jak může být tolik cizích světů tak lehce obyvatelných, vzduch tam dýchatelný a tato nevyspělá civilizace schopná cestovat galaxií. Takto může kniha působit na čtenáře, který není zvyklý na magickou Dunu, která je také čirá fantazie a toto se neřeší. S takovým pojetím budoucnosti se můžeme setkat například i v Santiagovi, podobná je i myšlenka pionýrské kolonizace a osidlování.  

Pekelná díra nepostrádá ani romantiku a čtenář se dočká také několika dojemných scén. Je velmi podobná již zmiňované Duně nejen stylem, tématem, ale i detaily: například v Duně hrálo zásadní roli při cestování vesmírem koření melanž, tady má důležitou úlohu minerál imperion. Příběh má několik dějových linií, s mnoha hrdiny, postavy jsou černobílé a ne moc plastické. Kniha má přes šest set stran, ale čte se lehce, stránky při čtení ubíhají, jazyk je jednoduchý a mnoha termíny i on připomíná nostalgii dob dávno minulých. Řekla bych, že pro scifisty to je příliš fantasy a pro vyznavače klasické fantasy jenom trochu sci-fi.

Pekelnou díru mohu tedy s klidným svědomím doporučit čtenářům, kteří sci-fi běžně nečtou, protože je odrazuje příliš technických detailů – tady jsou v pozadí a kniha je prosté dobrodružné čtení. Fanoušci světového fenoménu jménem Duna ať neváhají, nebudou zklamáni. Možná až na neuspokojivý konec, který obsahuje obrovský cliffhanger. Vrhnout se na další díl bude nutností!

Brian Herbert,  Kevin J. Anderson: Pekelná díra
/Hellhole/

Nakladatel: Baronet
Překlad: Dana Chodilová
Obálka: Emil Křižka
Redakce: Jiří Chodil
Rok vydání: 2014
Počet stran: 632
Rozměr: 125 x 200
Provedení­: hardback
Cena: 449.00 Kč

Recenzi napsala: Lucie Koucká

Komentáře

Kromě výše uvedeného připojuji i svůj postřeh. Vadí mi, že se tento román ubírá zlatou střední cestou a sází na jistotu. Zápletky jsou sice jako vždy u těchto autorů vynikající, ale děj je podán velmi popisně, je nacpaný fakty často bez možnosti odlehčení, postavy jsou prkenné, jejich projevy šablonovovité. Chybí mi také prožité vykreslení pohnutek, schází mi emocionální vhled, postrádám barvité podání příběhů a krajin plné vůní a záhad, což bylo v Duně mistrně zvládnuté. Nechápu to, protože materiálu, na němž by se toto dalo uplatnit a postavit, je tam spousta. Snad bude ten 3. díl lepší!

Přidat komentář