RECENZE: Robert Merle, Malevil
Článek od: Štěpán Jura - 30.09.2013
Postapokalyptický román Malevil francouzského spisovatele Roberta Merleho dnes patří mezi klasiku žánru. A oprávněně! I po čtyřiceti letech od jeho napsání neztrácí nic na atraktivitě.
Robert Merle začne svůj příběh vyprávět pomalu, nevinně. Jeden by ze začátku ani neřekl, že drží v ruce postapo knihu. Hlavním hrdinou a vypravěčem v jedné osobě je statkář Emanuel Comte. Ten nám nejprve na několika desítkách stran popíše své mládí, dospívání, poměry v rodině, kamarády a jak podědil po vynalézavém strýčkovi hrad Malevil. Poznáme tak dopodrobna Emanuela i jeho přátele a naladíme se na pohodovou, utahanou náladu francouzského venkova. A díky tomu „to“ udeří na nás se stejným šokem jako na naše hrdiny.
Emanuel se svými přáteli poklidně stáčí ve sklepení Malevilu víno, když na sever Francie dopadne vodíková bomba. Hradní sklep naštěstí zafunguje jako protiatomový kryt. Venkovská selanka skončí a začne boj o přežití.
Merle pracuje s tím, co používají postapo příběhy po skoro půl století dodnes. Sociální soužití a psychologie skupiny přeživších ve zdevastovaném prostředí a kontrasty mezi světem před a po katastrofě.
Skupina Malevilských přeživších je naditá postavami různých přesvědčení, aby nebylo o možné roztržky nouze. I díky dlouhému prologu má celá původní parta opravdu propracované charaktery, které se v knize leckdy také dále vyvíjí. Kromě sociální interakce uvnitř skupiny je pak nezbytná rovněž interakce s dalšími přeživšími, protože jako ve všech postkatastrofických příbězích se brzo ukáže, že nestačí jen shromáždit prostředky k přežití, ale je třeba si je udržet před ostatními.
Kromě hned viditelného „dobrodružného příběhu“ má Malevil i druhou rovinu pod povrchem. Merle se po celý román nebojí prostředí bez pravidel využít k filosofování. Bylo na světě lépe s technologiemi nebo bez? Je lepší společenství s pevnou vírou v boha či složené z ateistů? A mělo by o všem rozhodovat samo či mít pevně daného vůdce s velkými pravomocemi?
Malevil má pouze jeden velký nedostatek. Občas až přílišné idealizování hrdinů i událostí. Merle se nebojí zobrazit drsnost a krutost světa po katastrofě, ale zároveň po ní nasadí růžový filtr.
Pro některé čtenáře bude Malevil možná těžší na přečtení a bude potřeba číst ho někde v klidu a ne při jízdě v tramvaji – ať již pro zachycení jeho hlubšího smyslu či vychutnání někdy až básnických Merleho popisů. Díky tomu se nedá doporučit úplně každému, avšak pro jakéhokoliv alespoň trochu náročnějšího čtenáře je to povinnost, která mu už dávno měla sedět v knihovně.
Malevil /Malevil/
Merle, Robert
Nakladatel: Triton, Argo
Překlad: Věra Dvořáková
Obálka: Radim Šrámek
Redakce: Dorota Müllerová, Milan Dorazil
Rok vydání: 2013
Počet stran: 480
Rozměr: 150 x 210
Provedení: hardback
Stav: nové vydání
Cena: 398 kč
- Přidat komentář
- 13478x přečteno
Komentáře
Malevil
Fakt by mě nenapadlo, že se tady bude psát o Merlem. Jsem strašně ráda, že Malevil vyšel v novém vydání a tak je šance, že se dostane i ke čtenářům, kteří by po tomto skvělém klasikovi jinak nesáhli. Je to jeden z mých nejoblíbenějších autorů, stejně jako hrdina Merleho historické ságy Dědictví otců, Petr ze Sioraku je jeden z mých nejoblíbenějších. Může za to i styl psaní, kdy historie je přiblížena archaismy, text je těžký a slova zastaralá a tak má čtenéř autentičtější dojem. Ne jako v současných škvárech, kdy prastaří hrdinové (staletí a více) mluví jako teenageři. Malevil jsem před cca dvaceti lety milovala, proto jsem si ho přečetla nedávno, jak na mě bude působit po letech. Pořád fajn, ale už z něj nejsem tak vedle. Může za to čtenářská rozmazlenost, tehdy to byla "bomba", postapo knih moc nebylo, tenhle žánr nefrčel jako dnes. V knihovně mám jen vydání z roku 1986 ve slovenštině, s pěknou obálkou a jak píšeš, povinně si doplním ještě o toto nové vydání
Jak vám se líbil Malevil?
Merle
nojo, mám doma nějaký to dávný český vydání, prostě klasika... ale Muži pod ochranou jsou lepší :-)))
Muži pod ochranou
Jsou taky fajn, doktor Martinelli, ač malý, tak je šikovný :-))) Také mám v knihovně. Prostě kdo nečetl, měl by po nějaké Merleho knize sáhnout.
Smrt je mým řemeslem...
... jo Malevil byl super a dostal mě k přečtení neméně autentického a atmosférického Smrt je mým řemeslem. To mohu taky doporučit, vždyť i pracovník z Treblinky a Bürkenau jen plnil svědomitě své úkoly....
:-)
Přidat komentář