RECENZE: Alan Moore, Stephen Bissette, John Totleben – Bažináč: Hejno vran

Článek od: David P. Stefanovič - 13.02.2013

Bažináč přichází počtvrté a s ním i vyvrcholení. Záběr se z hrabání se v Bažináčově psychice rozšiřuje na obrovskou bitvu o osud světa a možná přijde i výkvět DCčkového superhrdinství.

Namlsán veskrze geniálním třetím svazkem, nedostal jsem ve čtyřce tak úplně to, co jsem chtěl a čekal. Což neznačí nic o její kvalitě, jen je třeba se připravit, že série cestou do velkého finále strhává volant málem do protisměru. Takže zatímco doteď se dalo u Bažináče blaženě slintat nad propracovaným psychologickým hororem, v Hejnu vran do této komorní atmosféry s taktem slona v porcelánu vletí veškerá čeládka, co jí jen Moore po zaprášených skladech DC Comics našel. A vlastně jde jen o takový kanonenfutter, protože hlavní hrdina jim logicky ukáže, že bez něj by jich na hrozbu, která se chystá zničit svět, byla krátká i celá armáda.

První tři povídky ještě zakončují předcházející svazek, jde tedy o krátké příběhy o různých podobách zla, ke kterým se Bažináč tak nějak náhodou připlete a mimoděk se o sobě zase něco dozví. Pak už mu Constantine konečně vysvětlí, proč ho celou třetí knihu vodil za nos a vypukne peklo. Doslova.

Hluboko v džungli se schovává pošahaná indiánská sekta a plánuje vypustit na svět ultimátní Zlo. Nu, taky by mi asi hráblo, kdybych žil celý život v jeskyni a nosil vestičky z dětských kůží. Možná by mi pak ani nedošlo, že schovávat se uprostřed džungle, když na mě Constantine může poštvat elementála, ovládajícího síly přírody, není úplně nejlepší nápad. Nicméně při troše štěstí se ďábelský plán stejně uvede do pohybu a čtenáři se tak společně s Bažináčem ocitají tam, kde už byli. Ve druhém svazku.

Etrigan je pořád stejně ukecaný a jazyk se mu stále motá v rýmech. Polovina pekla je pořád tvořena démony s tak prázdnými makovicemi, že když se v oblastech nekonečné temnoty zdvihne cosi, co se chystá zničit veškerou realitu, tedy i je, přidají se k tomu. Druhá polovina pekla, s veršujícím démonem v čele, se nahrne pod praporec Bažináče a dalších DC hrdinů. Vypadá to skoro jako barevná módní přehlídka Justice League of America, ale jen na první pohled. Moore pořád drží opratě pevně v rukou a nezapomíná, kdo stál u zrodu tohohle vyprávění, a kdo musí v rozhodující chvíli stát v jeho centru, i když byl na chvíli zastíněn svým drzým blonďatým kolegou. Bažináčova cesta za osvícením a sebepoznáním, cestou do pekla ještě nakopnutá návštěvou sněmu jeho příbuzných – elementálů, kteří vykonali své a odešli na odpočinek -, se tak tváří v tvář odvěkému Zlu uzavírá. On jediný totiž kupodivu dokáže pochopit, že ono abstraktní, nekonečné zlo je „taky jenom člověk“ (obrazně řečeno).

Proti předchozím dílům má tenhle snad až moc postav, které kolem hlavní linky rozdrobují útržky vlastních příběhů a vystavují ji tak lehké korozi, a možná k vlastní škodě dělá krok od intimního dramatu k typické superhrdinské týmovce (přesto na té cestě naštěstí zůstává blíže spíše tomu prvnímu). Přesto uzavírá jeden dějový úsek Bažináčovy odysey více než se ctí a na konci přihazuje i dost zajímavý cliffhanger. Dalšího dílu se ale naštěstí dočkáme už brzy. A tak se nám to líbí.

Swamp Thing - Bažináč 4: Hejno vran /Swamp Thing 4: A Murder of Crows/
Moore, Alan - Bissette, Stephen - Woch, Stan - …

Nakladatel: BB art
Překlad: Viktor Janiš
Obálka: -
Redakce: Richard Podaný, Hana Musilová
Rok vydání: 2012
Počet stran: 208
Rozměr: 175 x 265
Provedení­: hardback
Cena: 499 Kč

Legendární dějový oblouk „Americká gotika", který mnozí pokládají za vrchol Moorovy tvorby v tomto seriálu, se tímto dílem uzavírá. Čaroděj John Constantine postavil Bažináče před řadu zkoušek a systematicky ho připravoval na střetnutí s jihoamerickým vražedným kultem Brujería a prvotní tmou. Jejímu návratu na tento svět může zabránit právě jen Bažináč. Jenže ani on, ani Constantine neví přesně jak...
„Muž, jenž mne vyslal na tuto temnou výpravu, mi slíbil odpovědi... ale tyto odpovědi jsou černé a nesnesitelné." Bažináčova cesta za sebepoznáním, na níž ho provází čaroděj John Constantine, dospěla ke konečnému okamžiku pravdy. Na svět se dostal zvěstovatel neštěstí a ten má jediný úkol: probudit zlo mimo lidské chápání. Bažináč, John Constantine, Deadman, Cizinec, Etrigan, Spectre a lidé nadaní magickými schopnostmi se musí spojit proti temné síle, která hrozí zničit světlo nebes.
Tato klasická sága od legendárního tvůrčího týmu v čele s Alanem Moorem, Stephenem Bissettem, Johnem Totlebenem, Stanem Wochem, Rickem Veitchem, Ronem Randallem a Alfredem Alcalou líčí přerod Bažináče z netvora z bažiny v mocného elementála, jehož moc by mohla přesáhnout samotnou Zemi.

Příběhy:
Padanče
(Windfall)
Scénář: Alan Moore
Kresba: Stan Woch, Ron Randall

Bubáci
(Bogeymen)
Scénář: Alan Moore
Kresba: Stephen Bissette, Ron Randall, John Totleben

Tanec duchů
(Ghost Dance)
Scénář: Alan Moore
Kresba: Stan Woch, Alfredo Alcala

Zjevení
(Revelations)
Scénář: Alan Moore
Kresba: Stephen Bissette, John Totleben

Sněm stromů
(The Parliament Of Trees)
Scénář: Alan Moore
Kresba: Stan Woch, Ron Randall

Hejno vran
(A Murder of Crows)
Scénář: Alan Moore
Kresba: John Totleben

Povolávání
(The Summoning)
Scénář: Alan Moore
Kresba: Stan Woch, Alfredo Alcala

Konec
(The End)
Scénář: Alan Moore
Kresba: Stephen Bissette, Rick Veitch, John Totleben

Komentáře

... mě přijde lepší Davidova varianta s podmětem na začátku.

Nicméně:

"Volnost českého slovosledu se týká pouze možnosti umístit to či ono slovo v jakékoli syntaktické funkci (např. ve funkci větného podmětu, předmětu nebo přísudku) na libovolné místo v té či oné větě (na začátek věty, na druhé, třetí atd. místo ve větě, na konec věty) ve shodě s jejím aktuálním komunikativním záměrem, podmíněným danou komunikativní situací."

Štícha, František. 2003. Česko-německá srovnávací gramatika. Praha: Argo. Strana 121.

Problém dvojitého "se" bychom tím nevyřešili a také bychom přišli o důraz na to, co je nosnou myšlenkou věty.. Nicméně děkuji za čtenářskou pozornost, potěšila! :-)

Přidat komentář