RECENZE: Howard Phillips Lovecraft, Volání Cthulhu 1/2 (Spisy 3)

Článek od: elho_cid - 16.10.2012

Vydavatelství Albatros/Plus zaslouží zvláštní pochvalu a pozornost za svůj významný počin na poli hororové literatury, vydání sebraných spisů legendy žánru Howarda Philipse Lovecrafta. Nadšeně jsem k recenzování převzal dva svazky tohoto souboru, nesoucí souhrnný název Volání Cthulhu – podle jedné z autorových nejznámnějších povídek.

Nejprve něco k autorovi, znalci mohou přeskočit. H. P. Lovecraft byl jakýsi poslední mohykán romantiků, člověk vytržený se svého času a snad i prostoru. Nenapravitelný snílek pohlcený vesmírem, kde se bohatá literární forma setkává s představami zvrácenosti a hnusu, chaosu a šílenství. Jeho literární styl už přežil na prubířském kameni času a tak, přestože dnes by s ním možná u nakladatelů jako začínající autor neprorazil, jeho kultovní status mu zajišťuje stálou čtenost. Lovecraft věřil na pomalou literaturu, nepsal literární obdobu hot-dogů. Často úplně zahazuje prvek napětí a pracuje jen s atmosférou a tísnivými pocity z neodvratného a všeobecného plíživého rozkladu. Není výjimkou, že hned v prvním odstavci prozradí, jak to celé skončí a pak následuje popis tak sugestivní, že čtenář může zapomenout, že se vlastně není čeho bát, že vypravěč přece příhodu přežil. Dojem autentičnosti u Lovecraftovy prózy hojně navozují pasáže podané formou dopisů, nebo novinových článků.

Pro autorův rozvláčný styl je příznačné nadužívání přídavných jmen a přívlastků. Pro běžného spisovatele jsou dva přívlastky na jedno podstatné jméno jakási rozumná hranice, pro Lovecrafta nikoli. Používá k tomu však bohatou slovní zásobu, takže nenudí – může sice dosáhnout určitého ukolébání čtenářovy pozornosti, ale jen aby ho z letargie vytrhl další šokující hrůzou. Opět se spoustou přívlastků.

Pomalu se dostávám k jádru věci – Lovecrafta je radno si vychutnat v překladu, který svým vyzněním odpovídá původními autorovu záměru. Veškeré snahy přeložit jeho díla do jazyka bližšího soudobému čtenáři jsou marné ba kontraproduktivní. Lovecraftovi sluší mírně archaický styl, řeč belle epoque, nebo spíše její odvrácené strany, do které Lovecraft patřil.

Plusu se povedlo pro toto vydání zajistit překlady, které tyto vysoké nároky splňují. Nechci tvrdit, že například před nedlouhou dobou vydaný výběr „V horách šílenství“ (Laser-books) je přeložený špatně. V mnoha ohledech je dokonce přísně vzato lepší. Ale podle mého názoru styl překladu zvlolený pro souborné vydání Lovecraftova díla je autentičtější a věrnější původní podobě. Přestože na překladu pracovalo několik lidí, podařilo se redakci ukočírovat jednotné názvosloví a styl.

Uvedu krátký příklad překladu Milana Žáčka:

O svých snech hovořil zvláštním poetickým způsobem, který mi před očima se strašlivou sugestivitou vymaloval vlhké kyklopské město z mokvajícího zeleného kamene - jehož geometrie, jak bezděky dodal, byla celá špatně - a s pocitem vyděšeného očekávání ve mně rozezněl neutuchající, polonepříčetné volání z nitra země: "Cthulhu fhtagn", "Cthulhu fhtagn".

A Ondřeje Neffa:

Vyprávěl o svých snech podivně básnickým jazykem, který způsobil, že jsem s příšernou živostí uviděl ovlhlé obrovité město ze šlemem pokrytých zelených kamenů - jehož geometrie, jak se tajuplně vyjádřil, byla naprosto zcestná - a uslyšel, jak jsem zděšen očekával, ono neustávající, jenom napůl v mé hlavě se rozléhající volání z podzemí: "Cthulhu fhtagn", "Cthulhu fhtagn".

Knihy jsou kvalitní i z jiného důvodu. Nechybí slušný poznámkový aparát, vysvětlující literární a historické souvislosti, které by mohly čtenáři snadno uniknout. Zdůrazňuje například jemné narážky na práce Lovecraftových přátel, za všechny můžu jmenovat R. E. Howarda. Také se můžeme začíst do vtipnou formou psaného literárně-vědního pojednání „Produktivní hnus“. Jako by to nestačilo, atmosféru díla umocňují ilustrace mistra Štorma. Spolu s velmi kvalitní vazbou tvoří tyto sebrané spisy ozdobu sbírky každého fanouška HPL. Nejen že nabídnou Lovecraftovský hnus v luxusní podobě, ale navíc i umožní proniknout hlouběji do spisovatelova života a myšlení.

V nejlepším recenzi přerušujeme, zbytek v druhém díle.

Volání Cthulhu 1
Lovecraft, Howard Phillips
Nakladatel: Albatros Media - Plus
Překlad: Linda Bartošková, Václav Kajdoš, Stanislava Menšíková, Ondřej Neff
Obálka: František Štorm
Redakce: Jitka Cardová, Alexandra Horová, Lubormír Kuba
Rok vydání: 2011
Počet stran: 348
Rozměr: 135 x 205
Provedení: hardback
Sebrané spisy Howarda Phillipse Lovecrafta III/1
Příběhy a novely z let 1926 - 1927
Cena: 329 Kč

Lovecraft v roce 1924 opouští Providence a míří za svou snoubenkou do New Yorku. Doufá, že metropole mu nabídne větší možnosti autorského uplatnění. O dva roky později, v dubnu 1926, však odjíždí zklamán za ztroskotaného manželství, téměř bez peněz a zbaven nadějí, že by mu New York mohl jakkoli prospět. Později se o této době vyjádří jako o svém „newyorském exilu" a poučen již kromě poznávacích cest Providence do smrti neopustí. Nabyté zkušenosti a zklamání se do jeho tvorby promítly jednak posílením břitkého, ironického humoru a ve prospěch jeho podivínských hrdinů, jednak pracovním nasazením. Další čtyři léta patří k nejproduktivnějším v Lovecraftově životě a v této době vznikají jeho romány i čtenářsky úspěšné novely a povídky.
S ohledem na obsáhlost tohoto tvůrčího období je Svazek III rozdělen do dvou částí. Nejrozsáhlejší beletristický text, Případ Charlese Dextera Warda, je přibližně v polovině přerušen, aby si i dnešní Lovecraftův obdivovatel mohl vychutnat rozpoložení čtenáře magazínu Weird Tales v roce 1941, který tehdy našel román rovněž rozdělený do dvou čísel a musel si celé dva měsíce počkat na jeho pokračování.

Povídky: