RECENZE: Andrzej Sapkowski, Krev elfů

Zaklínač Geralt z Rivie. Jméno, které snad ani nemá smysl v Česku představovat. Sapkowskiho pětidílná sága o zaklínači spolu se dvěma knihami povídek má u nás hromadu fanoušků, kteří po dlouhém čekání  mohou konečně jásat. Po sedmi letech se dočkala nového vydání i brožovaná verze dříve beznadějně vyprodaného prvního dílu zaklínačské ságy. Jedná se již o sedmé vydání v češtině, což o kvalitě knihy mluví samo.

Obliba knih o Zaklínači není zapříčiněná jen Sapkowskiho spisovatelským umem, ale i  temným světem a samotnou postavou Geralta. Geralt totiž není obyčejný člověk. Je to vědmák, zvaný též některými zaklínač. Jeho pověst mezi lidem prostým jest velmi mizivá, leč občas ho potřeba, když potvor a neřádstva nedaří se zbavit jinak. Povoláním jeho je právě lid chránit před různým neřádstvem, za stříbrný groš či dva. Přestože zaklínači lidem pomáhají, byť za úplatu, jsou velice neoblíbení. Stejně tak jako trpaslíci, elfové a další nelidští tvorové.

Zapomeňte na idylickou představu „Tolkienovského“ fantasy světa. Elfové tu místo v lesích žijí v ghettech. Ti, co přece jen v lesích žijí, nejsou žádná civilizovaná společnost ale tlupa banditů, kteří vás na cestě pro zábavu zastřelí. Trpaslíci zde nejsou vznešení páni hor, nýbrž banda ožralů mluvící kombinací hantecu a „kratkeho zobaku“. Přes své chování jsou však stále skvělí kováři. Přesto jsou, stejně jako elfové, na okraji společnosti jakožto špinaví podlidé. Sapkowski nepotřebuje do příběhu dávat nějaký mocný artefakt či ultimátní zlo. To zastupují sami lidé. Nejzákeřnější bytosti libující si v korupci a ponižování ostatních v přesvědčení o vlastní nadřazenosti. Často se v chování lidských králů odráží zkaženost našeho vlastního světa, což jim ještě více přidává na uvěřitelnosti.

První díl ságy se odehrává v období po povídkách. Geralt přijíždí s Ciri na zaklínačskou tvrz Kaer Morhen, kde ji plánuje podrobit zaklínačskému výcviku. Vše ale nejde přímo podle představ zaklínačů a do příběhu začnou vstupovat další postavy. Ať již staří známí z povídek jako Triss, Marigold či Yarpen a nebo se tu doslova pouze mihne i několik postav, které získají prostor až v dalších knihách ságy. Avšak i těm, kteří se na papíře představí jen na pár stránkách, dokázal Sapkowski vdechnout život a charakter.

Právě Sapkowskiho literární um zapříčinil Zaklínačův úspěch a zabránil mu upadnout v zapomnění. Sapkowskiho román je neuvěřitelně čtivý. Není to jen díky jeho často drsnému vyprávění, ale nezřídka tomu pomáhá i jeho originální „popis děje dialogem“ a střídání prostředí spolu s postupným přidáváním dalších postav, takže se čtenář nikdy nezačne u knihy nudit. Z některých částí knihy je i patrné, že se jedná o Sapkowskiho první román a pár pasáží spíše připomíná samostatnou povídku, často i s vlastní pointou.

I po letech je Krev elfů stále skvělou zábavou, kterou nelze více než doporučit. Pořád je skvěle čtivá, pořád obsahuje zábavné a propracované postavy, stále jsou v ní nezapomenutelné kultovní scény a hlavní hrdina nepřestane být ten správný sympatický tvrďák. Kdo ještě Zaklínače nečetl, ať nad koupí neváhá ani na okamžik.

Zaklínač III: Krev elfů /Krev elfów/
Sapkowski, Andrzej
Nakladatel: Leonardo
Překlad: Stanislav Komárek
Obálka: Michal Ivan
Ilustrace: Jana Komárková
Rok vydání: 2011
Počet stran: 320
Rozměr: 105 x 175
Provedení: paperback
Cena: 249.00 Kč