RECENZE: Orson Scott Card, Ender ve vyhnanství
Článek od: Jan Žlebek - 18.10.2010
„Jsem náčelník kmene. Šéf. Můžou mi bezvýhradně důvěřovat, že udělám to, co je pro kmen správné. Ale ta důvěra znamená, že jsem ten, kdo rozhoduje o životě a smrti. Soudce, kat, generál, bůh. K tomu mě vycvičili. Udělali to dobře; podal jsem takový výkon, k jakému mě vycvičili. Teď procházím na síti inzeráty v rubrice ‘Hledá se pomoc’ a nemůžu najít v nabídce žádnou práci, pro kterou by se taková kvalifikace hodila. Žádné kmeny nehledají náčelníka, žádné vesnice neshánějí krále, žádná náboženství nepátrají po válečném prorokovi.“ (s. 23)
Je dobojováno. Lidstvu vedenému geniálním stratégem Enderem se podařilo odvrátit zkázu a porazit mimozemskou civilizaci termiťanů. Enderovo vítězství má ovšem hořkou pachuť a začíná se ukazovat, že v poválečných plánech politiků pro něj nezbylo místo. Lidé mají chatrnou paměť a objevují se i tací, podle nichž není Ender hrdina, ale válečný zločinec. Nepohodlnému veteránovi nezbývá než vyrazit v kolonizační lodi ke hvězdám. Jenže ani tam jej nečeká zasloužený klid a chtě nechtě musí znovu bojovat. Za svobodu nově založené kolonie. Za očištění svého jména. A utká se i s nejsilnějším nepřítelem, jehož kdy potkal. Se svým svědomím.
Je těžké napsat vynikající knihu. Ještě náročnější je na ni ve stejné kvalitě navázat dalším dílem. Nu a nacpat mezi dva svazky oceněné svorně Nebulou i Hugem další román, to už je po čertech výzva. Orson Scott Card se rozhodl ji přijmout. Jak se s tím dokázal porvat?
Ender ve vyhnanství je román postavený na výborně napsaných dialozích, kterým nic nechybí ani nepřebývá a skvěle dokážou posunout dění kupředu. Autor na každé stránce dokazuje, že je mistr vypravěč, jenž má na kontě desítky hojně překládaných titulů a literárními oceněními by si mohl klidně vytapetovat obývák. Základem jeho úspěchu je perfektně zvládnuté spisovatelské řemeslo - Card by dokázal popsat i večer strávený louskáním vlašských ořechů tak, že by při čtení lidé zapomínali dýchat.
Děj rozvíjí poslední kapitoly Enderovy hry; věrný čtenář si tak s chutí rozšíří snad až příliš stručný epilog prvního dílu cyklu (varování: spisovatel zde vyzradí vynikající pointu Enderovy hry). Od jistého okamžiku se nicméně Ender ve vyhnanství osvobozuje od svého o dvě desítky let staršího předchůdce a po vlastní trajektorii zamíří k závěrečné katarzi, pro niž bylo vše předešlé jen předehrou. Bohužel na rozdíl od cenami ověnčené Enderovy hry chybí knize podmanivě silné ústřední téma, jež by se jako tenká červená linie pnulo napříč stránkami až k strhujícímu závěru. Tentokrát autor sází spíše na promyšlené zaplétání děje, líčení z více pohledů a výrazně méně kompaktní výstavbu textu. A jelikož prostor mezi tímto románem a Mluvčím za mrtvé (v chronologii enderovského literárního univerza hned následujícím) je až na výjimky v podobě několika povídek neobydlený, možná se s oblíbeným hrdinou nesetkáváme naposled.
Orson Scott Card si získává přízeň čtenářů věrohodným vylíčením hlavního hrdiny, precizním a zároveň poutavým psychologickým portrétem. Je snadné přijmout Enderovy duševní pochody a vnitřní motivace, protože jim díky autorovu umu rozumíme. A osamělý šestnáctiletý veterán nejstrašnější války v dějinách lidstva si prostě naše sympatie zaslouží. Důraz na Enderův boj s pocity viny za vyvraždění termiťanů je podán se zralou vážností, Card si ve svých knihách nehraje na nějaké „citečky“ a „pocitečky“.
Autor se zdařile dokázal vyrovnat s vlastním stínem a napsat tak důstojné pokračování Enderovy hry. Bylo by naivní očekávat další trhák ověšený superlativy jako vánoční stromek slaměnými ozdobami, nicméně v porovnání s Mluvčím za mrtvé mne kniha příjemně překvapila. Fanoušek enderovské série dostane to, co chce - přídavek v duchu prvního dílu, který necítí potřebu sklouzávat k filosofičnosti Mluvčího. Máme Endera tam, kde ho vidíme nejraději - v bojové akci. A je jedno, že protentokrát jde „jen“ o válku slov. To vše je podáno mimořádně čtivým Cardovým stylem, díky němuž prosvištíte tři sta třicet stránek románu rychleji než loď s hyperprostorovým pohonem. Pokud máte chuť na humanisticky laděnou sci-fi, kde je důležitější duše hlavního hrdiny, než technologické detaily, může být pro vás Ender ve vyhnanství ta pravá volba.
„Chtěl jsem vstát a zabít ho jako první. Nechtěl jsem zemřít. Nezáleželo na tom, jestli si myslel, že si to zasloužím, nebo jestli jsem si myslel, že mi to přinese klid nebo aspoň zapomnění. Bylo to jenom: ‘Žij. Žij za každou cenu. I kdybys pro to musel zabít.’“ (s. 331)
Recenze Enderovy hry (Martin Kochlica), druhá recenze Enderovy hry (Jan Žlebek).
Ender ve vyhnanství /Ender in Exile/
Card, Orson Scott
Nakladatel: Laser-books
Překlad: Petr Kotrle
Obálka: John Harris
Redakce: Tomáš Jirkovský, Helena Šebestová
Rok vydání: 2010
Počet stran: 344
Rozměr: 150 x 210
Provedení: hardback
Cena: 319 Kč
- 5054x přečteno
Přidat komentář