Recenze

Říká se, že všechny cesty vedou do Říma. Lze to zpochybňovat, ale v žádném případě už nelze zpochybnit, že všechny nitky vedou k iluminátům. Pokud by s tím však někdo čirou náhodou odmítal souhlasit, pak by si měl dotyčný urychleně přečíst všechna jejich přiznání. A kdoví, možná si ostatní po pár dnech budou moci přečíst pro změnu jeho parte. Vždyť nikdo nesmí vědět příliš mnoho…

Máte rádi pohádky? Takové ty, které vás překvapí svými nápady, nenásilně vám nabídnou pár témat k zamyšlení a možná vám umožní změnit názor na něco, co jste dávno měli za zažité a neměnné? Pak jste tu správně, Garth Nix vám právě otvírá vrátka do zahrad své představivosti…

Když se pohne les, je zle. Minimálně všude tam, kam dosáhne zákeřná moc Černého hvozdu. Jakmile tě jednou pohltí, už není úniku – zapomeneš, co je lidské, a vzpomeneš si, co je bestiální.

Jepice je knížka, kterou rozhodně nepřehlédnete. Tematické záložky i knihkupectví oblepená plakáty. Zkrátka a dobře velký titul, který chce vzbudit vaši zvědavost, abyste mu nahlédli pod pokličku. Já to ale udělal za vás.

Kladivo na čaroděje má svůj unikátní vesmír a Felixova parta je projekcí jeho kolektivního vědomí.
A co je kolektivní vědomí?
Ano, správně! Propojení myslí, které neustále vstřebává další mozky. Asimiluje. Stejně jako Borgové. Vcucne nového autora, vtiskne mu matrici kladivářského univerza hluboko do paměťových buněk a natrvalo vytvoří nová neuronová spojení s Felixem, Vincencem, Walterem i Klaudií.

Iba nedávno (vlastne až tak, že je ešte stále horúca a voňavá), vyšla zbierka čisto slovenských sci-fi poviedok, nazvaná „Malá antológia sci-fi“. Publikovaná bola v rámci projektu Spektra fantázie, ktoré sa snaží podporovať talentovaných autorov fantastiky a ilustrátorov.

Zasněžené pláně, vířící sněhové vločky, chladná krása ledových zdí hlavního města a laskavá královna, která díky magickému zdroji spravedlivě vládne. Takhle žije Zimní království ve vzpomínkách těch, kteří před šestnácti lety přežili jeho pád. Většina však živoří v nelidských podmínkách v pracovních táborech Jarního království, jehož krutý vládce Angra Zimu zlikvidoval.

Nebudu popírat, že jsem k druhému dílu přistupovala s určitou dávkou opatrnosti. Ptáte se proč? Už při prvním díle, Lovcově odkazu, jsem si neodpustila poznámku o sklonům ke grafomanství. A pak mi na stole přistálo dalších 400 stránek...