FILM: Hunger Games

Recenze: Hunger Games - 50%

Zemi Panem vládne město Kapitol, které si zotročilo dvanáct okolních chudých Krajů. Odtud je každoročně vylosováno 24 mladých lidí mezi 12 a 18 lety (jeden hoch a jedno děvče z každého kraje) a ti se musí utkat mezi sebou v "survival game", kterou přežije pouze jeden a která je vysílána pro obveselení celé země. A naše hlavní hrdinka shodou okolností umí opravdu dobře zacházet s lukem...

Hlavní roli (děvče, které bylo vybráno, respektive se dobrovolně přihlásilo, aby zachránilo sestru) ztvárnila Jennifer Lawrenceová, která hrála mladou Mystique v X-Men: První třídě a také ve Winter's Bone. Je to dobrá herečka. Režisér Gary Ross režíroval kdysi příjemné podobenství Pleasantville - Městečko zázraků, pak Seabiscuit (nejlepší film o koňských závodech, jaký jsem viděl), a pak devět let nic. Ale je to pořád dobrý režisér.

Především díky těmto dvěma jsem si dost dlouho říkal, že "Tohle by mohl být zajímavý film", ale někdy kolem první hodiny, kdy by film měl vrcholit, přestal být zajímavý a srozumitelný, a později došlo dokonce k okamžikům, kdy jsem si říkal "co to kurva je?" a "tohle se mi zdá nebo ne?". Nezdálo, protože jsem neusnul. Přestože film mál 142 minut!

Film má totiž strašlivě nezajímavý scénář. Upozorňuji, že mluvím O FILMU, protože knižní předlohu jsem nečetl, tudíž se k ní NIJAK NEVYJADŘUJI.

Ale vezměme to popořádku, a začněme opět od toho, co se hodnotí nejsnáze: Od řemeslné stránky. Film vypadá jako kdyby byl dost laciný. To není nutně kritika. Je spousta zajímavých a kvalitních sci-fi, které vypadají lacině. Jenom upozorňuji, že Hunger Games rozhodně nejsou nějakým nákladným spektáklem, a  připomínají spíše nějakou opravdu výpravnou sovětskou nebo východoněmeckou sci-fi z 80. let minulého století (pokud si odmyslíme pár desítek sekund CGI). Což - opět zdůrazňuji - není kritika, ale snaha o popis výtvarného stylu filmu. Některé architektonické a kostýmní nápady jsou zajímavé a hollywoodskému konzumentovi možná budou připadat exotické. Tomuto stylu se zdá být přizpůsoben i styl snímání. Když se například baví prezident s producentem show v zahradě, která zřejmě stojí uprostřed úžasného paláce, který zřejmě stojí uprostřed úžasného megaměsta, celá scéna je natočena v detailech, takže vidíme jen hlavy herců a nějaké velmi rozostřené keře těsně za nimi. (Mimochodem, prezidenta hraje Donald Sutherland a je docela radost se na něj koukat. Škoda, že je ve filmu jen asi 5 minut.)

Jako sci-fi / fantasy film nefunguje, protože nejsou vůbec dána nějaká "pravidla hry". Například nevíme, jestli "aréna" je kus lesa, nebo umělý les s částečnými holoprojekcemi, nebo kompletní virtuální realita (několikrát se stane, že operátor něco zmáčkne, načež se v aréně jen tak, ze vzduchu, objeví nové zvíře nebo ohnivá koule). A ta divně pojmenovaná zvířata (ptáci, vosy, zmutovaní psi), to jsou mini-kyborgové, virtuální realita, nebo jenom taková divná zvířata? Proč jsou kamery zamontovány ve stromech, když by nebyl problém kdykoliv je jen tak vygenerovat ze vzduchu, podle potřeby? A když se producent rozhodne v průběhu hry zásadně změnit její pravidla, co na to asi říkají lidi, kteří mají vsazeno na vítěze? Celý sociální aspekt filmu a případná satira současných televizních reality show jsou zvládnuty velmi humpolácky, samozřejmě hůř než v Truman Show, ale dokonce i hůř než v Running Manovi, a to je co říct. Poté, co soutěžící vlezou do arény, celý svět kolem jako kdyby přestal existovat a vidíme jen variaci na prvního Ramba s teenagery (která má samozřejmě do Ramba daleko, protože film je přístupný).

Některé postavy mají různá slavná historická / mytická jména, která fungují jako "předzvěst" jejich osudu. Například když se někdo jmenuje Seneca, zkuste hádat, jak asi dopadne... Takováto "sofistikovanost" mi přijde natolik banální, ne-li debilní, že je proti tomu Harry Potter shakespearovské dílo.

A děcka, která jsou několik let trénována, aby dokázala v aréně bojovat, dělají takové úžasné věci, jako:

• Sežeru náhodně rostoucí prudce jedovaté bobule a umřu v křečích
• Mám k dispozici pět pomocníků, střelné zbraně a oheň, a nedokážu sundat ze stromu jednu zraněnou holku
• Mám hromadu jídla a munice, kterou mi nesmí nikdo ukrást nebo zničit, tak těsně kolem ní zakopu miny...

I ta milostná story je značně pofidérní. Celý film mi nebylo jasné, jestli tedy hlavní hrdinka ke svému "spolubojovníkovi" něco cítí, nebo pouze dělá show pro diváky (jak jí všichni radí) a nepřestala milovat  toho fešáka ze své vesnice. Obávám se, že se to dozvíme až v dalších dílech...

Hunger Games obsahují ledacos dobrého: Například režii a herce (kromě zmíněných ještě stojí za to Woody Harrelson jako ujetý instruktor, kdysi vítěz her, nebo Stanley Tucci jako slizký moderátor). Má ale tak nezajímavý, tuctový a ke konci debilní scénář, že je to sráží k průměru nebo i níž. A znovu opakuji, že pokud děj náhodou dává v knize větší smysl, při hodnocení filmu je to jedno.

Převzato z filmového blogu Františka Fuky FFFILM.fuxoft.cz. FFFilm, jehož autorem je František Fuka, podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Nezasahujte do díla 3.0 Česko.