ANKETA: Kniha roku Sardenu 2023 – výsledky

Článek od: Jan Křeček - 13.05.2024

Zatímco loni získalo první místo šest hlasů, letošní ročník je vyrovnanější – na pomyslné vítězství stačily hlasy čtyři. Dominují tituly zahraniční provenience, první domácí díla najdeme na 5.–9. příčkách.

Jako vždy připomínáme, že při počtu 37 respondentů je žebříček sice jistým ukazatelem preferencí, ale přímo to vybízí k pročtení komentářů se zaměřením na knihy, které se do žebříčku nedostaly. Článek s komentáři najdete zde, obsahuje i poznámku o tom, které knihy započítáváme a proč. Snad jen krátce: připomínáme, že do žebříčku byly započítány pouze knihy, které vyšly v prvním vydání v češtině v roce 2023 (s výjimkami, kdy nové vydání doznalo značných úprav, letos jmenovitě Velká kniha Zeměmoří nebo díla bratrů Strugackých). Pokud respondent překročil počet možných hlasů, tedy tři, zbylé doporučené knihy jsou započítány jako tzv. „zmínky“ – a mohou znamenat rozdíl při rovnosti hlasů. Totéž platí pro hlasy respondentů, kteří se na vydání knih podíleli: překladatel tedy může uvést knihy, které překládal, autor může uvést knihy, které napsal, ale ani v jednom případě nejde o „plnohodnotné“ body do žebříčku, tyto hlasy počítáme jako „zmínky“.

Ještě jednou se omlouváme za zpoždění, které letošní anketu potkalo, a za trpělivost děkujeme nejen čtenářům, ale také všem respondentům. Bez vás by tato anketa nemohla existovat, jsme rádi, že nám své tipy vytrvale posíláte.

1. místo (4 hlasy + zmínka)

Gwendolyn Kiste: Rezavé panny (Medusa, překlad Roman Tilcer)

Pro knihu hlasovali: Michaela Merglová, Kateřina Netušilová, Jozefa Pevčíková, Pavel Skořepa
Zmínka: Františka Vrbenská

2. místo (3 hlasy + zmínka)

Tim Pratt: Zaxony Delatree 01: Dveře spánku (Triton, překlad Zdeněk Uherčík)

Pro knihu hlasovali: Tomáš Marton, Madla Pospíšilová Karasová, Zdeněk Rampas
Zmínka: Františka Vrbenská

3.–4. místo (3 hlasy)

Robert R. McCammon: Smrt před úsvitem (Fobos, překlad David Petrů)

Pro knihu hlasovali: Wojta Běhounek, Petra Diestlerová, Jiří Pavlovský

3.–4. místo (3 hlasy)

Radek Rak: Báje o hadím srdci (Host, překlad Michala Benešová)

Pro knihu hlasovali: Jan Křeček, Michaela Merglová, Františka Vrbenská

 

5.–9. místo (2 hlasy + zmínka)

Ursula K. Le Guinová: Velká kniha Zeměmoří. Svazek druhý (Argo/Triton, překlad Petr Kotrle)

Pro knihu hlasovali: Kateřina Netušilová, David P. Stefanovič
Zmínka: Martin Stručovský

5.–9. místo (2 hlasy + zmínka)

Arkady Martineová: Teixcalaan 02: Pustina zvaná mír (Host, překlad Vratislav Kadlec)

Pro knihu hlasovaly: Zuzana Hartmanová, Nikol Horáková
Zmínka: Františka Vrbenská

5.–9. místo (2 hlasy + zmínka)

Michaela Merglová, Petr Brožovský (ed.): Krev, monstra a cukroví (Epocha)

Pro knihu hlasovali: Martin Bečvář, Jana Jůzlová
Zmínka: Marie Domská
 

 

5.–9. místo (2 hlasy + zmínka)

Zuzana Strachotová: Vypůjčený čas 01: Vypůjčený čas (Epocha)

Pro knihu hlasovaly: Marie Domská, Madla Pospíšilová Karasová
Zmínka: Zuzana Strachotová
 

 

5.–9. místo (2 hlasy + zmínka)

Jana Maffet Šouflová: Lionet & jiné podivné případy (Straky na vrbě)

Pro knihu hlasovali: Petra Diestlerová, Jan Procházka
Zmínka: Martin Stručovský
 

10.–20. místo (2 hlasy)

Pavel Bareš: Lenochod Jimmy & jeho backup band (Host)

Pro knihu hlasovaly: Nikol Horáková, Michaela Merglová

 

Laird Barron: Černá tma zapomnění (Laser, překlad Jakub Němeček)

Pro knihu hlasovali: Antonín K. K. Kudláč, Zdeněk Rampas

 

Michal Březina: Zlé časy (Laser)

Pro knihu hlasovali: Kristina Haidingerová–Trefilová, Tomáš Marton

 

Shirley Jacksonová: Sluneční hodiny (Argo, překlad Dominika Křesťanová)

Pro knihu hlasovali: Jana Jůzlová, Jiří Pavlovský

 

T. Kingfisher: Monin kouzelný průvodce obranným pečením (Slovart, překlad Anežka Mann)

Pro knihu hlasovaly: Monika Slíva Dvořáková, Jana Kvičerová

 

Jakub Mařík: UTSS Salamis: V mrtvé zóně (Mystery Press)

Pro knihu hlasovali: Jan Křeček, Václav Rác

 

Jaroslav Mostecký: Bastard (Mystery Press)

Pro knihu hlasovali: Randalf, Martin Stručovský

 

Kristýna Sněgoňová: Centrála 02: Krev pro divoženku (Epocha)

Pro knihu hlasovali: Martin Bečvář, Veronika Fiedlerová

 

Ludmila Svozilová: Zemři, Kaine 02: Stín (Golden Dog)

Pro knihu hlasovaly: Jana Kvičerová, Madla Pospíšilová Karasová

 

Rob Wilkins: Terry Pratchett: Život v poznámkách pod čarou (Argo, překlad Tomáš Jeník)

Pro knihu hlasovaly: Zuzana Hartmanová, Petra Elen Mandelíčková

 

Gene Wolfe: Kronika nového Slunce 02 + 03: Smiřitelův spár a Liktorův meč (Fobos, překlad Pavel Bakič)

Pro knihu hlasovali: Ondřej Šefčík, Jan Vaněk jr.
 

21. místo (1 hlas + 2 zmínky)

Guy Gavriel Kay: Záře dávno pohaslá (Laser, překlad Radovan Zítko)

Pro knihu hlasoval: Jan Procházka
Zmínky: Petra Diestlerová, Zdeněk Rampas

Komentáře

Já svůj hlas záměrně přidám až tady a teď. Neb to nejlepší, co jsem v loňském roce z fantastiky četl, byla záležitost stará skoro třicet let (pro nás, pro Američany ještě starší) - série o Falkenbergově legii od Jerryho Pournella (české názvy, kterékromě prvních dvou  s původními nemají mnoho společného, jsou "Na západ od cti", "Žoldnéř", "Princ a žoldnéř", "Král a žoldnéř", "Císař a žoldnéř"). Na první pohled starosvětská military sci-fi, vlastně ani ne moc akční... Jenomže Pournelle v ní mnohem více než své vojenské zkušenosti zúročil své zkušenosti politické (praktické politice se věnoval profesionálně), Díky tomu mnohem zajímavější než  poměrně jednoduché bitvy v prvním plánu jsou  důvody, které k nim vedly. tedy intriky v pozadí - a ač autor první díl původně vydal už v roce 1976, obávám se, že k dění v dnešním světě má pořád až nepříjemně mnoho co říci... (Zvlášť čtvrtý svazek, kde rozebírá jak a proč zrovna takhle fungují všeliké "revoluční" a "národně osvobozenecké" guerilly, je hodně výživný. Ale ani ty ostatní, kde padouši tak či onak využívají následky nedomyšlené vládní politiky, příliš nezaostávají.) Tož tak. Ty knížky vyšly dávno a není dnes už úplně jednoduché je sehnat, ale za přečtení pořád stojí, možná i víc než tehdy.

Díky za tip! Osobně jsem se k Pournellovi nikdy nedostal, takže nemohu soudit. Jaký je ten překlad? Už ty zmíněné názvy mě nepřesvědčují – ještě bych bral „Go tell the Spartans“ jako „Král a žoldnéř“, přece jenom chápu, že překladatel zvolí úplně jiný název (jakkoliv „Zvěstuj Lakedaimonským“ by se mi zde velmi zamlouvalo!), ale „Prince of Mercenaries“ jako „Princ a žoldnéř“, to už vypadá jako překladatelská bota…

Překládal to Leonid Křížek, tudíž překlad sám o sobě v pohodě (hlavně co se vojenských záležitostí týče, to je jeho parketa). S těmi názvy... No, oni tehdy začali od druhého dílu, tedy "Žoldnéře", a pak se zřejmě snažili udržet kontinuitu, aby čtenáři pna první pohled poznali, že jde o pokračování. Taky je v tom ten háček, že v angličtině je "Tell him in Sparta" běžný citát, kterému sice naše "Zvěstuj Lakedaimónským" správně odpovídá, leč v tomhle případě by bylo matoucí, neb tu nejde o žádné Lakedaimónce, jenom se poslední dva díly odehrávají na planetě jménem Sparta (kde si zavedli zřízení spíchnuté z toho nejlepšího z obecně řeckého dědictví, víc athénské než spartské, takže sice mají královský diumvirát, ale do průšvihu se dostanou, protože jim pro běžné občanstvo chybí spartská válečnická tradice). U toho třetího dílu nevím, jestli "Princ of Mercenary" pro anglosaské vzdělance taky voní nějakým citátem, doslovným významem je divný i tam - vzhledem k ději by to mělo být spíš "Princ u žoldnéřů".

Jinak ohledně Pournella nevím, jaké jsou ty věci, co psal společně s Nivenem, nečetl jsem je. Někdy během posledního roku tu kdosi někde v komentářích už nevím k čemu zmínil, že jeho nejoblíbenější sci-fi jsou Pournellovi "Janičáři"; ti taky nejsou špatní, ale není v nich ten echtovně politický podklad, a co hůř, česky vyšel jen první díl ze čtyř (naštěstí s jakžtakž uzavřeným příběhem).    

A zpětně koukám, že jsem popaměti oba ty anglické názvy pomršil... Každopádně drobný fór tam je, že navzdory české versi názvů v těch posledních třech dílech onen titulní "žoldnéř",  tedy plukovník Falkenberg, vlastně vůbec nevystupuje. Neb zatímco půlka jeho lidí řeší problémy na Spartě a ještě jedné planetě, on je s druhou za jiným úlkolem na třetí (což je popisováno právě v Žoldnéři"). Taky zmíněný "císař" jest sporný, ten se totiž v posledním dílu objeví až na posledních dvou stránkách... Takže tam skutečně musela být hlavně snaha dát tomu celému kontinuitu a taky gradaci.

Přidat komentář